Zákaz aut kvůli klimatu?
Ústavní soud rozhodl, že federální vláda nedělá dost pro ochranu klimatu. Podle rozsudku je osobní svoboda méně důležitá než boj proti globálnímu oteplování. Drasticky omezena by mohla být i jízda autem.
Iniciativa "Volksentscheid Berlin autofrei" v Berlíně chce z větší části zakázat auta. Zní to radikálně, ale brzy by se to mohlo stát realitou na mnoha místech Německa. Ústavní soud tvrdí, že klimatický balíček spolkové vlády není dostatečný. Aby se rychle dosáhlo zlepšení, mohou být omezeny i osobní svobody, které jsou v boji proti klimatickým změnám na druhém místě.
Vláda v klimatickém balíčku stanovila snížení emisí CO2 do roku 2030 na 55 % ve srovnání s rokem 1990. Pro období po roce 2030 nejsou v zákoně žádné plány, které by určovaly, o kolik se musí CO2 snížit, aby bylo dosaženo cíle 1,5 stupně. Protože by však velká část povolených emisí CO2 byla do roku 2030 již vyčerpána, ležela by zátěž podle nálezu Ústavního soudu především na budoucích generacích, tj. po roce 2030. Pak by se do atmosféry nesměl vypouštět téměř žádný CO2. Snížení CO2 podle klimatického balíčku by tedy porušilo "ochranu života a tělesné integrity" zakotvenou v základním zákoně, která zahrnuje i "ochranu před poškozením a zejména před poškozením základních práv chráněných znečištěním životního prostředí".
Německá vláda již provedla zlepšení a zvýšila snížení na 65 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 1990. Na papíře to zní na první pohled hezky. Skutečnost, že tato hodnota byla upravena, však na věci nic nemění. Aby se tedy snížení emisí CO2 skutečně realizovalo, musí se toho hodně stát v hospodářském i soukromém sektoru. Vzhledem k tomu, že podle Ústavního soudu lze omezit osobní svobody, mohla by vláda řešit i řízení a létání. Zákazy jízdy a zóny bez aut nebo zákaz spalovacích aut by tak mohly přijít mnohem dříve, než se předpokládalo. Soudci také konstatovali, že právo na osobní svobodu se zmenšuje tím více, čím více postupují klimatické změny. Čím více tedy budeme jezdit auty a vypouštět CO2 do atmosféry, tím méně nám to bude v blízké budoucnosti dovoleno.
Ekologické zóny v Německu totiž stále povolují mnohem starší vozidla než v jiných zemích. Tato vozidla mají často vysokou spotřebu nafty a benzínu, a vypouštějí tak velké množství CO2. Do nízkoemisních zón v Německu mohou stále vjíždět i benzinové vozy z roku 1993, tedy téměř 30 let staré. Od zavedení nálepek v roce 2008 se pravidla prakticky nezměnila. Zpřísnění od červených a žlutých nálepek v roce 2014 také nebylo řádně provedeno. Zelená nálepka by vlastně měla být povinná všude, ale například v Neu-Ulmu lze stále vjíždět se žlutou nálepkou. Zóny zákazu jízdy s dieselovými motory se s výjimkou Stuttgartu týkají pouze jednotlivých ulic, a proto nemají téměř žádný efekt. Německo by si mělo vzít příklad z jiných zemí a zpřísnit pravidla v ekologických zónách. Například v Paříži byl již od roku 2024 stanoven zákaz používání nálepky 2. Týká se to všech vozidel s dieselovými motory i benzinových vozů s normou Euro 4.
Ale i když budou stará vozidla zablokována, emise CO2 mohou být stále příliš vysoké. Elektromobily produkují velké množství CO2 také tehdy, pokud jsou nabíjeny elektrickou energií vyrobenou z uhlí. Proto přichází v úvahu i plošný zákaz vozidel nebo výrazné snížení počtu povolených jízd za rok.
Co nám vláda uloží, se teprve uvidí. Ale už teď bychom měli šetřit CO2, kde se dá, abychom i v budoucnu mohli jezdit auty a létat na dovolenou.