Čeština
Dansk
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Nederlands
Polski

Hluk - více než jen obtěžování

Procházka lesem, kde je slyšet jen švitoření ptáků a šustění listí ve větru - uklidňující zážitek. Protože nám dává příležitost zapomenout na hlučný každodenní život kolem nás. Ale vzhledem k neustále rostoucím městům, nárůstu dopravy a hustotě obytného prostoru jsme ve skutečnosti téměř trvale obklopeni negativně vnímaným zvukem nebo zkráceně hlukem. Zvuky, které na krátkou dobu naberou obrovský objem, obvykle způsobí akutní poranění vnitřního ucha, jako např prasknutí ušního bubínku. Trvalý hluk, spuštěný např. silniční doprava může na druhé straně způsobit celou řadu dlouhodobých problémů s fyzickým a duševním zdravím (13). A ačkoli je EU a WHO hluk jasně identifikován jako zdravotní riziko (10, 12), právní základ v mnoha zemích EU je stále v plenkách a stávající zákony jsou často prosazovány pouze s nízkou prioritou (10).

Lidský mozek může částečně blokovat rušivé vlivy, jako je hluk. V důsledku toho si tento trvalý vliv téměř neuvědomujeme. Poruchu však podvědomě vnímáme prostřednictvím autonomního nervového systému (6). V reakci na to tělo uvolňuje stresové hormony, jako je adrenalin a kortizol, a uvádí naše tělo do pohotovosti. U našich předků tyto hormony zajišťovaly zvýšení pozornosti v nebezpečných situacích a plné využití funkcí svalů i mozku (6). To umožnilo našim předkům rychleji reagovat na nebezpečí. Tento stav nastal po omezenou dobu, kdy existovalo akutní nebezpečí, a z evolučního hlediska to bylo samozřejmě výhodné. Takže podvědomě jsme dnes pod vlivem hluku stále na pozoru a jsme připraveni vyrazit do bitvy nebo uprchnout každou chvíli.

 

Toto stresové zatížení, které je v dnešní době téměř trvalé, může vést k nervozitě a napětí. Ovlivňuje naši koncentraci a náš výkon, činí nás snadno podrážděnými a neklidnými. V závažných případech narušení hluku vede k agresivitě a může vyvolat stavy úzkosti (13). Zejména obtěžování hlukem vnímané během dne má silnější vliv na stav mysli a může způsobit dalekosáhlé psychologické škody (5). Pokud uvolňování stresových hormonů v okamžicích odpočinku klesá, tělo trpí únavou a depresí (13). Studie se školními dětmi zjistily, že expozice hluku měla nepříznivý dopad na jejich motivaci a že byla narušena jejich schopnost porozumět čtení i dlouhodobá paměť (1). V Nizozemsku bylo prokázáno, že hluk ze silniční a železniční dopravy může stále více vyvolat depresi u sociálně znevýhodněných skupin (1). Studie v Southamptonu v Anglii také zjistila, že sociálně slabší členové populace měli obvykle menší přístup do klidných oblastí, a proto více trpěli účinky hlukového znečištění. Souvislost mezi socioekonomickým stavem a účinky hluku na zdraví však nebylo možné potvrdit v jiných studiích. Jedním z důvodů je pravděpodobně to, že vnitřní města a oblasti s dobrým spojením jsou obecně považovány za preferovaný životní prostor sociálně silnými společenskými třídami (1).

Vzhledem k tomu, že autonomní nervový systém není vědomě řízen, naše tělo také reaguje na hlukové znečištění v noci (6). Z dlouhodobého hlediska může tento stres, který je vnímán, když tělo odpočívá, vyvolat vážné fyzické problémy a například mít negativní dopad na kardiovaskulární systém a krevní tlak (6). Vědci ve studii v Berlíně zjistili, že zejména starší lidé měli téměř dvakrát vyšší riziko léčby vysokého krevního tlaku, když byli v noci vystaveni objemu vyššímu než 55 dB ve srovnání s těmi, u nichž byl objem menší než 50 dB bylo (6). Federální agentura pro životní prostředí zjistila, že muži, kteří dlouho žili na místě, kde byli v noci vystaveni enormním hlukovým podmínkám, byli pravděpodobněji postiženi kardiovaskulárními chorobami (3). Podle dánské studie byl hluk jasně spojen s vyšším rizikem infarktu (9). Ve výzkumu Federální agentury pro životní prostředí v Brémách bylo hlukové znečištění spojeno se zvýšeným výskytem určitých typů rakoviny, jako je leukémie a rakovina prsu u žen (7). Další studie v Berlíně zjistila souvislost mezi hlukovým znečištěním a metabolickými problémy a také náchylností imunitního systému (5). Švýcarská studie o noční expozici ukázala, že představuje zvýšené kardiovaskulární riziko z hodnoty 40 dB. Podobné závěry přinesla i studie na letišti v Kolíně nad Rýnem / Bonnu týkající se účinků nočního hluku letadel (1).

 

Světová zdravotnická organizace (WHO) proto klasifikovala noční letecký provoz jako zdraví škodlivý na více než 40 dB (6). Doporučení pro hluk z ulice je maximálně 53 dB během dne a maximálně 45 dB v noci (12). Obvykle jsou však překračovány: V Evropě přibližně 100 milionů. Lidé pravidelně vystavení hluku silničního provozu nad 55 dB. Tady je 70 milionů. Dotčeni občané EU v metropolitních oblastech, zbývajících 30 milionů. ve venkovských oblastech, většinou na hlavních silnicích (10). Kromě toho existují zdroje hluku, jako je železniční a letecká doprava a průmysl, který představuje přibližně Ovlivnit lidi (10). To znamená, že přibližně každý pátý Evropan žije v oblastech se škodlivými hladinami hluku (1). Ale i v kanceláři, v autobusech a vlacích, doma i v noci je mnoho lidí vystaveno vysoké úrovni hluku (11). V roce 2012 se více než polovina, konkrétně přibližně 54% respondentů v reprezentativní studii, cítila obtěžována silniční dopravou v místě bydliště. Železniční a letecká doprava (33% a 20% dotázaných) byla rovněž vnímána jako rušivá (2). To má vážné zdravotní důsledky: v roce 1999 bylo v Německu připisováno vystavení hluku přibližně 4 000 infarktů (4). V novějších výpočtech WHO naznačuje, že každý rok pouze v západní Evropě přes 1 milion Roky života jsou ztraceny kvůli hlukové zátěži související s dopravou. To zahrnuje i méně extrémní onemocnění, jako jsou poruchy spánku a agresivita, ale onemocnění věnčitých tepen má na svědomí 61 000 let života, tj. Kalcifikace věnčitých tepen, která vede k nedostatku kyslíku v částech srdce, a může tak vyvolat infarkt (12). Díky tomu je hlukové znečištění druhým největším dopadem na životní prostředí v západní Evropě po znečištění ovzduší (1, 12).

Směrnice Evropské unie o hluku v životním prostředí 2002/49 / ES vytváří právní rámec pro boj s tímto znečištěním, ale směrnice nestanoví žádné celoevropské mezní hodnoty pro ochranu proti hluku. Pouze několik zemí EU stanovilo národní mezní hodnoty (10). Směrnice koneckonců vyžaduje vytvoření takzvaných hlukových map, které identifikují problém na místní a regionální úrovni a na nichž lze nyní vycházet z akčních plánů. Jelikož však ochrana proti hluku není v mnoha členských státech EU jasnou prioritou, došlo ke zpoždění přípravy koncepcí pro boj proti znečištění hlukem (10). Přesto se stále více a více místních opatření přijímá k vyřešení problému. Například v Rakousku byla nedávno zřízena první ochranná pásma proti hluku, ve kterých blikají řidiči s příliš hlasitými vozidly. Tento koncept se setkal se schválením také v Německu a Švýcarsku. Zelená útočiště se stále více vytvářejí také v evropských městech (10). Čistí vzduch, snižují teplo ve městě a chrání před povodněmi. Studie však také ukazují, že ekologizace měst může působit proti negativním psychologickým účinkům znečištění hlukem (8). Trend směrem k urbanizaci a s tím spojené rozšiřování metropolitních oblastí a nárůst počtu vozidel v ulicích nicméně nesnadní snížení hlukové zátěže. Jisté je, že vzhledem k jednoznačným zdravotním důsledkům a počtu lidí, kteří jsou vystaveni této zátěži, je stále důležitější věnovat více pozornosti tomuto ekologickému problému.

Prameny
  1.  European Environment Agency (2020). Healthy environment, healthy lives: how the environment influences health and well-being in Europe. 
  2. Weinandy, R. (2013). Schwerpunkte 2013 – Jahrespublikation des Umweltbundesamtes; Kapitel Lärm.
  3. Babisch, W. Umweltbundesamt. (2004). Die NaRoMI-Studie - Noise and Risk of Myocardial Infarction.
  4. Babisch, W. Umweltbundesamt. (2006). Transportation Noise and Cardiovascular Risk.
  5. Maschke, C. et al. (2003). Epidemiologische Untersuchung zum Einfluss von Lärmstress auf das Immunsystem und die Entstehung von Arteriosklerose.
  6. Umweltbundesamt (2015). Stressreaktionen und Herz-Kreislauf-Erkrankungen. https://www.umweltbundesamt.de/themen/verkehr-laerm/laermwirkung/stressreaktionen-herz-kreislauf-erkrankungen#auswirkungen-des-larms-auf-die-gesundheit
  7. Greiser, E. Greiser, C. Umweltbundesamt. (2015). Umgebungslärm und Gesundheit am Beispiel Bremen.
  8. Dzhambov, A.M, Dimitrova, D. (2014): Urban green spaces' effectiveness as a psychological buffer for the negative health impact of noise pollution: A systematic review
  9. Roswall, N et al. (2017). Long-term residential road traffic noise and NO2 exposure in relation to risk of incident myocardial infarction – A Danish cohort study
  10. Europäische Kommission (2017). Bericht der Kommission an das Europäische Parlament und den Rat über die Durchführung der Richtlinie über Umgebungslärm gemäß Artikel 11 der Richtlinie 2002/49/EG.
  11. Yoa, C.M.K.L. et al (2017). Noise exposure while commuting in Toronto - a study of personal and public transportation in Toronto