Kolo místo auta - Paříž v proměnách času
Studie veřejné nadace ukázala, že více než každá desátá cesta v Paříži a okolí se uskuteční na kole. To je pozoruhodný nárůst ve srovnání s dobou před 14 lety, kdy se na kole uskutečnila méně než jedna ze třiceti cest. Zdá se, že Paříž se již několik let snaží změnit svou dopravní politiku. Díky většímu počtu cyklostezek a cyklotras, menšímu počtu parkovišť a vyšším poplatkům za parkování se město snaží podporovat cyklistiku a omezit automobilovou dopravu. Co to však znamená pro stávající nízkoemisní zóny?
Nárůst počtu cyklistů v Paříži je bezpochyby pozoruhodný. Na kole se uskuteční více než dvakrát více cest než autem. Rozdíl je patrný zejména v ranní špičce, kdy je téměř každá pátá cesta do města uskutečněna na kole. Také cesty z okolí se častěji uskutečňují na kole než autem. To naznačuje pozitivní trend, pokud jde o snížení dopravy a zlepšení kvality ovzduší ve městě.
Ačkoli město nesporně vyvíjí úsilí na podporu cyklistické dopravy, je otázkou, zda tato opatření sama o sobě stačí k dosažení výrazného zlepšení kvality životního prostředí. Vytváření dalších cyklostezek a cyklotras je chvályhodné, ale stačí to k výraznému snížení automobilové dopravy? Snižování počtu parkovacích míst a zvyšování poplatků za parkování jsou rovněž opatření, která řidiče automobilů spíše trestají, než aby jim nabízela alternativy.
Je také otázkou, zda nárůst cyklistické dopravy není na úkor bezpečnosti účastníků silničního provozu. Město se sice snaží vytvářet bezpečné cyklostezky, ale pokud nebudou přijata dostatečná bezpečnostní opatření, může nárůst cyklistické dopravy vést i k většímu počtu nehod.
Uleví se však nárůstem cyklistické dopravy skutečně stávající nízkoemisní zóně? Přestože jízdní kola nepochybně znečišťují životní prostředí méně než automobily, dopad na nízkoemisní zónu by mohl být menší, než by se na první pohled mohlo zdát. Mohlo by tomu tak být zejména v případě, že nárůst cyklistické dopravy půjde především na úkor veřejné dopravy, nikoliv automobilové.
Celkově lze říci, že nárůst cyklistické dopravy v Paříži je krok správným směrem ke snížení dopravy a zlepšení kvality ovzduší ve městě. Otázkou však zůstává bezpečnost účastníků silničního provozu a skutečný dopad na nízkoemisní zónu. Podaří se městu tyto problémy překonat a dosáhnout přechodu na udržitelnou dopravu?