I bez nízkoemisní zóny: Hannover se stává městem bez aut
Ekologická zóna v Hannoveru se ruší. Přesto se Hannover chce stát vzorovým městem bez aut: více prostoru pro pěší a cyklistickou dopravu. Ti, kteří nejsou závislí na svých autech, s nimi už nebudou smět vjíždět do centra města. Parkovací místa mají být zcela zrušena. Bez aut: v případě Hannoveru to znamená "ani jedno auto navíc ve městě".
Němci se těžko vyrovnávají s přechodem na moderní mobilitu, která se odklání od automobilů. Zatímco v Barceloně převládají superbloky, kde místo automobilové dopravy najdeme zelené oázy, v Paříži se pro automobilovou dopravu uzavírá stále více ulic a v mnoha městech jsou všeobecně přijímané neděle bez aut a města jako Londýn a Stockholm vybírají vysoké mýtné, aby snížily příliv aut do města, v Německu se neděje téměř nic. Pravidla nízkoemisních zón se v této zemi od jejich zavedení téměř nezměnila. Mnoho projektů bez aut se setkává s tak silným odporem obyvatel, že politici obvykle rychle otočí. V Berlíně se staví nová dálnice přímo v centru města a trvalé parkovací místo je zde již k dispozici za 20 eur ročně.
V Hannoveru se však něco děje. Nejprve se motoristé v hlavním městě Dolního Saska museli radovat. Od ledna 2024 zde totiž přestane existovat ekologická zóna. Cestování zdarma pro všechny. Ale zelený starosta má jiné plány. Chce město zcela převrátit naruby.
Po druhé světové válce bylo město přebudováno jako sen pro motoristy. Šestiproudý městský okruh a hvězdicovité silnice do centra města propojily všechny čtvrti mezi sebou. Dvě vyvýšené silnice procházející středem města také pomohly občanům vyhnout se semaforům v centru a rychle tak projet městem. Der Spiegel tehdy jásal, že se člověk může "neomezenou rychlostí řítit do centra".
Zelená starostka Belit Onayová chce nyní město změnit a učinit ho "vhodným pro budoucnost a pro lidi". Chce, aby se stalo vzorem pro ostatní města. S městem bez aut už vedl volební kampaň a těsně vyhrál. Pro něj "město bez aut" neznamená, že na silnicích už obecně nejezdí žádná auta, ale že by ve městě nemělo být "ani o jedno auto více". Lidé, kteří jsou na autech závislí, mohou stále jezdit. Pokud bude na silnicích celkově méně aut, lidé, kteří je skutečně potřebují, se dostanou do cíle rychleji.
A nejen z hlediska pohybu aut chce změnit městskou krajinu. V centru města bude moci přibližně 4 000 obyvatel parkovat pouze na soukromých parkovacích místech. Veřejná parkovací místa mají být zcela zrušena. Místo toho budou muset lidé přijíždějící do centra města parkovat na vícepodlažních parkovištích. Ta nejsou zdaleka plně využívána.
Tím se má vytvořit více místa pro občany. Důraz má být kladen na pěší a cyklistickou dopravu. Plánuje se 12 nových cyklostezek. Kromě toho bude vytvořeno 5 000 nových míst pro cyklisty a 3 000 nových míst pro parkování a jízdu mimo město. Mnoho semaforů má být odstraněno a jízdní pruhy zrušeny. Všude, kde se setkávají auta a pěší nebo cyklistická doprava, má platit omezení rychlosti na 20, maximálně 30 km/h. Kromě toho mají být po vzoru Barcelony vytvořeny nejméně 3 superbloky bez aut. Které čtvrti jsou k tomu způsobilé, se zatím zkoumá.
Při realizaci radikálního plánu se Onay ve velké míře spoléhal na účast občanů. Zde například viděl chyby na straně politiků, když byla uzavřena berlínská Friedrichstraße. V Berlíně se zvedl velký odpor, protože nebyly zohledněny potřeby lidí nebo nebyly brány vážně jejich obavy. Onay se snaží s lidmi nejprve navázat dialog a pochopit, co chtějí a co potřebují. Transparentnost je pro něj důležitá, aby se občané necítili zahlceni.
Představa zeleného města, kde téměř nejezdí auta, zní fantasticky. Koncept zní dobře promyšleně. Ale jen do té doby, dokud se každý může pohodlně dostat na místo určení. Zda Hannover dokáže přesvědčit v realitě, až přijde čas, se teprve uvidí. Pokud bude realizace úspěšná, Hannover by se skutečně mohl opět stát průkopnickým městem, pokud jde o automobily.