Švédské hlavní město Stockholm si stanovilo ambiciózní cíl: Od roku 2025 má být v centru města zakázán vjezd benzinových a naftových automobilů. Komise EU dala zelenou zavedení nové nízkoemisní zóny. Je však tento plán skutečně proveditelný, nebo jde jen o další symbolické politické opatření zeleno-rudé koalice?
Nově zavedená ekologická zóna třetího stupně vyvolala neshody již v loňském roce. Konzervativní opozice na radnici obvinila zeleno-rudou koalici, že z centra města dělá experimentální laboratoř. Opatření označili za ideologickou symbolickou politiku, která zhorší dostupnost centra města a vyloučí lidi, kteří si nemohou dovolit elektromobil.
Je nesporné, že zavedení nízkoemisní zóny by mohlo zlepšit kvalitu ovzduší v centru města. Ale za jakou cenu? Elektromobily a nízkoemisní vozidla na plyn jsou sice stále povoleny, ale ti, kteří si je nemohou dovolit, budou z nové regulace vyloučeni.
Znečištění ovzduší ve velkých městech je vážný problém, který je třeba řešit. Je však zákaz benzinových a naftových aut skutečně tím nejlepším řešením? Povedou tato drastická opatření skutečně ke zlepšení kvality ovzduší, nebo jde jen o způsob, jak získat politické body?
Je otázkou, zda Stockholm může být svým radikálním přístupem vzorem pro ostatní velká města. Zatímco město je v ochraně životního prostředí lídrem, pro ostatní města může být obtížné podobná opatření zavést. Zavedení takové nízkoemisní zóny vyžaduje komplexní infrastrukturu pro elektromobily, včetně dostatečného počtu dobíjecích stanic a diferencovaných poplatků za parkování.
Je také důležité si uvědomit, že ne každý si může elektromobil dovolit. Zákaz benzinových a naftových automobilů by proto mohl vést k sociálním nerovnostem a znevýhodnit ty, kteří si elektromobil nemohou dovolit.
Uspěje Stockholm se svými plány? Bylo by důležité, aby město bralo v úvahu potřeby všech občanů, nejen těch, kteří si mohou elektromobil dovolit.