Model bez aut selhal: Hannover se vrací k čistě automobilovému provozu
Zelený starosta chtěl ve skutečnosti vytvořit skutečný zázrak dopravní politiky. "Bez aut" znamenalo, že ve městě není "příliš mnoho aut". Chtěl omezit jízdní pruhy, prakticky zrušit parkovací místa v centru města a zaměřit se na pěší a cyklistickou dopravu. SPD nyní zatáhla za šňůru a zrušila koalici se Zelenými. Chtějí se zaměřit na "nízkou spotřebu automobilů". To vypadá spíše jako parafráze na "pokračování současného stavu".
Rudo-zelená koalice v Hannoveru selhala. Zelená starostka Belit Onayová usilovala o to, aby od roku 2020 bylo centrum Hannoveru bez aut. Chtěl zrušit parkoviště a semafory, aby lidé mohli snáze chodit pěšky a jezdit na kole. Jeho koaliční partner, SPD, se však k tomuto plánu postavil kriticky. Ti dávali přednost "nízkoautomobilovému" centru před centrem bez aut a stěžovali si, že byli o plánech Zelených informováni příliš pozdě. V důsledku toho SPD stáhla šňůru a zrušila koalici.
Tento neúspěch poukazuje na obtíže na cestě k ekologické dopravní politice. Zavedení ekologických a bezemisních zón je důležitým krokem ke snížení emisí CO2 ve městech a zlepšení kvality ovzduší. Tato opatření jsou nezbytná nejen z hlediska životního prostředí, ale také z hlediska zdraví. Znečištění ovzduší představuje vážnou hrozbu pro zdraví obyvatel měst.
Výzva k vytvoření městských center bez automobilů je ambiciózním cílem, který však naráží na značný odpor. Podobné iniciativy selhaly nejen v Hannoveru, ale i v jiných městech, například v Berlíně. Často chybí potřebná politická podpora a široký společenský konsenzus.
V době klimatických změn je však naléhavě nutné přehodnotit naši mobilitu. Musíme snížit svou závislost na automobilech, abychom snížili emise CO2, a změnit své myšlení již nyní, abychom ochránili budoucí generace. Pozornost by se měla zaměřit nejen na soukromou dopravu, ale také na veřejnou dopravu a infrastrukturu pro chodce a cyklisty.
Je politováníhodné, že politici na tyto výzvy často reagují pomalu. Ukončení rudo-zelené koalice v Hannoveru ukazuje, že chybí odvaha a odhodlání prosadit potřebné změny. Je jasné, že změna nemůže přijít ze dne na den. Bez jasné vize a politické vůle k její realizaci však nebudeme schopni podniknout nezbytné kroky v boji proti změně klimatu. K odvaze politiků patří také komunikace s obyvatelstvem s cílem upozornit na příležitosti a dosáhnout změny myšlení v Německu, které miluje automobily.
Jiné evropské země opakovaně ukázaly, že obtížná rozhodnutí mohou být úspěšná i bez konsenzu. Tak tomu bylo například při zavedení mýtného ve Stickholmu nebo při výstavbě superbloků v Barceloně. Je zřejmé, že mnoho Němců si nedokáže představit svá města bez automobilů. Neuznávají výhody zelených, klidných a bezpečných ulic, pokud je nezažili na vlastní kůži. A bojí se ztráty svobody kvůli omezení automobilové dopravy.
Faktem však je, že takto se nikam nedostaneme. Potřebujeme rozhodnutí, která by konečně přinesla obrat. Je načase, aby politici vzali dopravní revoluci vážně a přijali odvážná rozhodnutí, která učiní naše města obyvatelnější a zdravější. Konec koalice v Hannoveru by měl být pro politiky budíčkem, aby konečně přijali rozhodná opatření pro ochranu klimatu a udržitelnou mobilitu.