Německá nabíjecí síť v krizi

Během příštích tří let chce federální vláda instalovat 1000 nových rychlonabíjecích stanic, aby vytvořila jednotnou síť pro nabíjení elektronických automobilů. Vyplývá to z nového zákona o rychlém nabíjení s poněkud těžkopádným názvem "Zákon o zajištění celostátní infrastruktury pro rychlé nabíjení čistě bateriových elektromobilů". Vláda na něj vynakládá téměř dvě miliardy eur.

Cílem zákona je lepší připojení méně lukrativních lokalit k nabíjecí síti. Na financování jsou například vázány podmínky, podle kterých mohou být nabíjecí stanice na atraktivních místech, jako jsou hlavní silnice, instalovány pouze v balíčku společně s nabíjecími stanicemi na odlehlých místech. Ve výběrovém řízení také uspějí ti žadatelé, kteří požadují nejmenší dotace na rozšíření.

Rychlodobíjecí stanice jsou důležité zejména pro obyvatele městských aglomerací, protože ti nemohou nabíjet svá auta přes noc ve vlastní garáži. Tesla není jen lídrem v oblasti e-automobilů obecně. V Německu je již 90 rychlodobíjecích stanic této americké společnosti. Na trh má být brzy uveden adaptér, který umožní nabíjení na těchto stanicích i pro vozidla jiných značek. Rychlonabíjecí stanice Tesla, jako je Supercharger generace V3, nabíjejí vozidla během 5 minut na dojezd přibližně 120 km. Německé automobilky jsou v případě této technologie na konci fronty. Přesto chce VW v letošním roce vybudovat na 10 místech v Německu přibližně 750 nových dobíjecích stanic nabíjených ekologickou elektřinou, včetně některých rychlodobíjecích stanic. Porsche a BMW v rámci projektu FastCharge testují technologii od společnosti Siemens, která umožňuje dojezd 100 km za 3 minuty a úplné dobití za 15 minut. Stav vývoje této technologie však není znám.

Rozšíření sítě v Německu je tedy již dávno na spadnutí. Se svými přibližně 22 000 dobíjecími stanicemi je Německo v mezinárodním srovnání spíše průměrné. Nejednotná síť nabíjecích stanic odrazuje mnoho nových zájemců o koupi elektromobilu. Německý svaz energetického a vodního průmyslu nicméně nový zákon kritizuje. Požadavky spojené se zákonem jdou příliš daleko a zároveň ponechávají příliš velký manévrovací prostor. To by ještě více rozdělilo trh výrobců dobíjecích sloupů, který už tak není příliš jednotný. Při nabíjení totiž často vznikají problémy kvůli technologii, ověření pravosti vozidla nebo platbě po nabití. Spolkový svaz E-Mobilität kritizuje, že zákon by neměl být užitečný pouze pro osobní automobily, ale i pro ostatní vozidla.

Se zákonem nejsou spokojeni ani Zelení. Za prvé přichází nejméně o 5 let později. Za druhé 1000 rychlodobíjecích stanic nebude pro obrat v mobilitě stačit. Navíc je podle nich třeba investovat nejen do dobíjecích kolon, ale také výrazně zlepšit dojezd e-vozidel, aby se problém dobíjení řešil z jiného úhlu.

Zda zákon pomůže německé nabíjecí síti z krize, se teprve ukáže. Skutečně bezproblémového zásobování elektromobilů však pravděpodobně nebude dosaženo ani po realizaci plánů. A tak bude většina Němců i nadále používat starý spolehlivý spalovací automobil.