Vnitřní města brzy bez aut?
Starosta Paříže chce již příští rok zajistit, aby centrum města bylo téměř bez aut. Město tak následuje další metropole v jižní Evropě. V Německu se občané i politici stále staví proti přísným ekologickým zónám v centrech měst.
Pařížská starostka Anne Hidalgová chce do roku 2022 zajistit, aby centrum města bylo prakticky bez aut. Do centra pak budou smět vjíždět pouze autobusy, taxíky, řemeslníci, profesionálové a zásobovací doprava. Plánovaná přísná ekologická zóna se dotkne čtyř centrálních obvodů o rozloze téměř 5,6 km2 , v nichž se nacházejí nejznámější památky, jako je Vítězný oblouk a Louvre, a také obvodů pět, šest a sedm severně od bulváru Saint-Germain.
V současné době centrem města stále projíždí přibližně 180 000 automobilů denně. Samotní obyvatelé dotčených arrondissementů mají jen asi 18 000 aut. Kromě toho asi 100 000 z denně napočítaných vozidel tvoří tranzitní doprava, tj. v centru města vůbec nezastavují. To představuje pro obyvatele oblasti obrovskou zátěž.
V jiných městech, jako je Madrid nebo Řím, již centra bez aut existují. V Římě je automobilová doprava omezena již 15 let, aby bylo chráněno historické centrum města. Do centra mohou vjíždět pouze ti, kteří v něm bydlí nebo pracují.
V Berlíně by iniciativa "Berlín bez aut" chtěla dosáhnout něčeho podobného, ale na mnohem větší ploše. Celá městská oblast uvnitř berlínského okruhu S-Bahn se má stát bez aut. Na této ploše by vznikla největší zóna bez aut na světě. Většina německých občanů však města bez aut odmítá.
V Německu se samozřejmě musí něco změnit. Politici stále ještě nezpřísnili pravidla pro ekologické zóny a téměř žádné zóny skutečně bez aut neexistují. Iniciátoři iniciativy "Berlín bez aut" však možná přestřelili. Aby získaly většinovou podporu, měly by být nejprve bez aut jednotlivé ulice nebo menší oblasti. Například v Barceloně je 9 bloků domů, takzvaných superil, spojeno do zóny bez automobilové dopravy. Mimo tyto bloky je jízda vozidel po hlavních ulicích stále povolena. Menší projekty by mohly přesvědčit i skeptiky v Německu, kdyby si zklidněné a zelené oblasti mohli vyzkoušet na vlastní kůži.
Přísný zákaz, jaký chce iniciativa, by jistě příliš mnoho lidí vyvedl z míry. Navíc náklady na realizaci budou pravděpodobně obrovské. Uzavření Friedrichstraße v Berlíně již stálo přes 1 milion eur do ledna 2021. Zóna však byla nejen zbavena aut, ale také přeměněna na promenádu.
Německo by si tedy mělo vzít příklad z měst, jako je Paříž, ale najít vlastní způsob, jak zóny bez aut stále více rozšiřovat. Nejjednodušším krokem by však bylo zpřísnění pravidel v ekologických zónách.