Elektrifikace EU není "Fit for 55".
Od roku 2035 by v EU neměla vznikat žádná nová auta se spalovacími motory. Kromě toho mají být do roku 2030 sníženy emise CO2 z dopravy o 55 % pod dnešní úroveň. Mnohé země EU však v elektrifikaci zaostávají na míle daleko. Tento cíl se zdá být utopický.
Plán EU v oblasti klimatu "Fit for 55", který byl představen ve středu, již neponechává žádný prostor pro spalovací motory. Mnoho zemí již oznámilo, že v určitém okamžiku dojde k postupnému vyřazení nafty a benzínu. Samotná EU nyní také stanovila rok 2035 jako rok, kdy mají z výrobních linek sjet poslední automobily se spalovacími motory. Během příštích devíti let mají být emise CO2 z vozového parku drasticky sníženy: ve srovnání se současností se má vypouštět o 55 % méně CO2.
Mnoho automobilek, jako například VW, se již k tomuto cíli zavázalo. V letech 2028 až 2035 chtějí přejít zcela na elektrický pohon. Zatímco však některé automobilky chtějí stále spoléhat na e-paliva, EU neponechává žádný prostor pro syntetická paliva. Vzhledem k tomu, že výrobci musí se svými vozovými parky dodržovat emisní stropy, ale vozidla s e-palivy se na rozdíl od vozidel na baterie započítávají do rozpočtu CO2, nezbývá automobilkám téměř žádný prostor pro výzkum a vývoj syntetických, ale klimaticky neutrálních paliv. EU tak následuje cíl VW a spoléhá se především na e-vozidla poháněná bateriemi.
Tento cíl se však zdá být téměř utopický, alespoň v rámci Evropy. Zatímco některé země již mají vysoký podíl nových automobilů s elektromotory, mnoho zemí, zejména ve východní a jižní Evropě, je daleko pozadu. Z pohledu celé EU činí podíl elektromobilů pouze 0,5 %.
A nejen podíl elektromobilů na trhu, ale také struktura nabíjení je v těchto zemích sotva rozvinutá. EU proto ve svém balíčku opatření také stanovila, že v budoucnu musí být na hlavních silnicích každých 60 km umístěna nabíjecí stanice, aby byla vytvořena celostátní síť nabíjecích stanic.
Teprve čas ukáže, jak se EU podaří tyto ambiciózní plány realizovat, a to jak z hlediska elektronických automobilů jako celku, tak i z hlediska emisí z odvětví dopravy. Jisté je, že mnoho zemí bude muset získat obrovskou podporu, aby nastartovaly trh s elektromobily.
Také v případě jiných směrnic, například týkajících se znečištění ovzduší a ekologických zón v Evropě, se opakovaně ukazuje, jak dlouho trvá, než se směrnice EU začnou provádět. V mnoha zemích EU je ovzduší stále mnohem horší, než je povoleno. Dokonce i země jako Německo a Francie, které před lety zavedly ekologické zóny pro boj s vysokou úrovní znečištění ovzduší, jsou opakovaně žalovány EU za porušování směrnic EU. V jiných zemích, zejména na východě, nejsou nízkoemisní zóny zavedeny vůbec.
Co tedy nový balíček opatření skutečně znamená pro elektrifikaci Evropy, se teprve uvidí. K čistě elektrickému dopravnímu sektoru zbývá ještě velmi dlouhá cesta.