Zóny bez aut? V Berlíně ne
Uzavření křižovatky v Berlíně rozděluje čtvrť. Mnoho starších lidí je proti pilotnímu projektu, rodiny s dětmi a mladší lidé byli pro. Projekt ukazuje, jak důležitý je pro mnoho Němců automobil. Jiné země ukazují, že to jde i bez auta.
Již tak klidné zákoutí v Berlíně-Charlottenburgu mělo sloužit jako pilotní projekt zóny bez aut. Průzkum mezi občany před zahájením projektu ukázal, že 4 z 5 lidí si myslí, že chodci by měli mít ve městě přednost. Již v den zahájení projektu však byla nástěnka, kde lidé mohli najít informace a zanechat připomínky, potřísněna kyselinou máselnou. V následujících týdnech se mezi komentáři objevilo mnoho nevole vůči projektu. Objevoval se hněv nad nedostatkem parkovacích míst a problémy s automobilovou dopravou v přilehlých ulicích, ale také obavy, že zóna bez aut povede ke zvýšení hluku a nepořádku kvůli hrajícím si dětem a shromažďujícím se lidem. Proti projektu se postavili zejména starší lidé. Rodiny s dětmi vnímaly zónu bez aut pozitivně. Ve druhém průzkumu po skončení pětitýdenního projektu se sousedská komunita rozdělila. Pro zachování náměstí bez aut je 45 % respondentů, proti 45 %.
Na Lausitzer Platz v Berlíně-Kreuzbergu o zklidnění dopravy rozhodl obvod, ale bylo navrženo za účasti obyvatel. Zde se projevila mnohem menší nevole, protože lidé byli přímo zapojeni do realizace. V Berlíně tak pomalu přibývá zón bez aut.
Jiné země jsou však již mnohem dále. Například Barcelona se má do roku 2030 stát prakticky bez aut. Mají zde vzniknout takzvané superille (superostrovy). Jedná se o oblasti 9 bloků domů, které budou spojeny dohromady a vytvoří tak zónu bez dopravy. Pěší rychlostí zde budou smět jezdit pouze obyvatelé a například svozová služba odpadků. V superilách se také budují dětská hřiště a zelené plochy s parkovými lavičkami. Také v Paříži vyhlásila starostka Anne Hidalgová válku autům. Na konci jejího prvního funkčního období se v ulicích pohybovalo o 54 procent více cyklistů, zatímco automobilová doprava se snížila o 8 procent. Mimo jiné zbavila aut asi 100 ulic, zavedla ve čtvrtích neděle bez aut a nechala instalovat 1400 stanic s městskými koly. Město by měly zatraktivnit také kulturní nabídky a projekty městského zahradničení pro pěší a cyklisty. Ve svém novém funkčním období chce dosáhnout toho, aby se lidé v Paříži dostali do 15 minut ke všemu, co v každodenním životě potřebují. Tímto způsobem se má dále omezit automobilová doprava.
Zdá se, že v Berlíně je třeba ještě trochu přesvědčovat. Je s podivem, že obyvatelé dávají přednost hluku z dopravy před hlukem hrajících si dětí a bavících se lidí. Obavy z nedostatku parkovacích míst a dopravních zácp v sousedních ulicích jsou jistě oprávněné. Důležité je tedy nejen uzavřít silnice pro vozidla, ale vytvořit alternativy k dopravě. Tak, jak se to již děje v jiných městech.