Jaké jsou výjimky v nízkoemisních zónách?
V zájmu snížení znečištění ovzduší mohou být nálepky a registrace vydávány pouze vozidlům, která splňují stanovené emisní normy. Existují však různé výjimky z povinnosti mít nálepku a registraci. Stejně jako u všech ostatních pravidel v nízkoemisních zónách se tyto výjimky v jednotlivých zemích značně liší.
V Německu se obecná povinnost lepení nálepek vztahuje pouze na osobní automobily a autobusy, jakož i na dodávky a nákladní automobily různých hmotnostních tříd. Na vozidla třídy L, kam patří motocykly, skútry a čtyřkolky, se v Německu povinnost nalepovat nálepky obecně nevztahuje. Kromě toho jsou však z povinnosti vylepování nálepek vyňata i vozidla, kterých se to skutečně týká, pokud splňují určité charakteristiky. V Německu jsou to například všechna vozidla pro zdravotně postižené s modrým parkovacím průkazem EU a uznané klasické automobily s registrační značkou H. Nezáleží na tom, o jaký typ vozidla se jedná. Od povinnosti mít nálepku jsou osvobozeni také hasiči a policie, stejně jako sanitky a armáda.
Ve Francii potřebují nálepku také všechny motocykly kategorie vozidel L. Zbývají tedy pouze traktory, které jsou od povinnosti mít nálepku obecně osvobozeny. Kromě toho ve Francii není povoleno používat v nízkoemisních zónách historické automobily. Vozidla pro invalidy nepotřebují v Paříži nálepku, stejně jako v Německu. V ostatních francouzských nízkoemisních zónách je tomu jinak. Tam nálepku potřebují vždy, ale jakmile je nalepena na čelním skle, přestávají platit omezení vjezdu pro invalidní vozidla. To znamená, že vozidla se zdravotním postižením pak mohou vjet, i když mají pouze nálepku, která je v dané nízkoemisní zóně vlastně zakázána. Povinnost mít nálepku se ve Francii netýká ani veřejné dopravy. Francouzská vláda tak dala svým obcím a městům možnost i nadále vlastnit (staré) dieselové autobusy, zatímco ostatní dieselová vozidla to mají ve Francii stále těžší.
V Belgii neexistují téměř žádné výjimky. Z omezení jsou vyňaty pouze policie, hasiči a sanitky. V Nizozemsku naopak existuje velmi dlouhý seznam výjimek. V některých městech jsou to například stěhovací vozy, míchačky betonu, cirkusové vozy a předváděcí vozy na veletrzích. Ty však vyžadují předchozí registraci. Osvobozeny jsou tam také historické automobily, ale až od 40 let věku. Ve Švédsku jsou z pravidel ekologických zón vyňati nejen lékaři, ale volně jezdí i zdravotní sestry a porodní asistentky, a dokonce i veterináři. Dokonce i pobřežní stráž je zde osvobozena od emisních norem. V jediné švýcarské nízkoemisní zóně, v Ženevě, nemusí pravidla dodržovat taxíky.
Kromě obecných pravidel, která se někdy týkají jen některých typů vozidel, tedy existuje obrovské množství výjimek pro ekologické zóny. V aplikaci Ekologické zóny můžete svému vozidlu přidat vlastnosti, jako například "klasické vozidlo" nebo "vozidlo se zdravotním postižením", takže aplikace podle toho upraví mapu a stav vjezdu do ekologických zón.
Mimochodem, nejbizarnější výjimky jsou asi v Itálii. Tam máte v některých obcích výjimku z pravidel, pokud převážíte těstoviny nebo mouku. Priority jsou tam tedy jasně definované. Těstoviny mají přednost před čistým ovzduším.