Berlín: Sousedské patníky způsobují problémy
V berlínské čtvrti Sprengelkiez ve Weddingu a v mnoha dalších berlínských čtvrtích sloupky regulují a omezují dopravu. Obyvatelům však zůstaly cizí a chtějí jejich rozhodnutí zvrátit. Také v jiných městech, například v Londýně, vyvolávají opatření na zklidnění dopravy mezi občany neklid a kritiku.
V sousedství už nebude průjezdná doprava, protože Sprengelkiez v Berlíně-Weddingu se stane takzvaným "Kiez-Blockem". Jedná se o rozhodnutí okresního parlamentu, který zablokování čtvrti inicioval. Hlavní město chce tímto způsobem vytlačit auta ze čtvrti a vytvořit tak více prostoru například pro cyklodopravu a místa pro společenská setkávání. Na papíře z toho mají mít obyvatelé prospěch, ale realita je jiná. Obavy vyvolává nejen rozpočet ve výši 450 000 eur, ale také to, co bude autoblok pro obyvatele znamenat.
Podle okresní radní Almut Neumannové (Zelení) se Kiez-Block ve Weddingu staví na žádost mnoha obyvatel. Při dotazech však tvoří zcela jiný obrázek. Občané neměli možnost se do rozhodování zapojit a iniciativa zatím nedosáhla kýženého efektu - vysvětlují obyvatelé Kiezu. "Cyklisté stále jezdí po chodníku" a na nových cyklostezkách by nebyly žádné nakládací zóny, což by vedlo k problémům s dodávkou zboží pro dotčené obchody. Do debaty prý vstoupila dokonce i CDU, která požadovala vysvětlení nedostatečné účasti občanů. Na to okresní zastupitelstvo odpovědělo, že občany o projektu informovala tisková zpráva a QR kód. Pro mnoho starších obyvatel Sprengelkiez je to však zcela nedostatečné - kritizuje Daniela Fritz (CDU).
Bolonizace Weddinger Kiez však není v hlavním městě ojedinělým případem. V celém Berlíně již bylo rozhodnuto o 24 blocích v sousedství, například v Gartenstadt Tempelhof, Viktoriakiez, Großbeerenstraße, Bergmann- a Ostkreuzkiez a v mnoha dalších čtvrtích. I zde výhody, které nové opatření přináší, zaostávají za mnoha domnělými nevýhodami pro obyvatele a majitele obchodů. Často se objevuje silná kritika rozhodnutí místních politiků a městské rady. Stejně jako v Anglii, a hlavně v Londýně, jsou podobná opatření na zklidnění dopravy v křížové palbě kritiky.
Od roku 2020 bylo totiž zavedeno více než 70 tzv. čtvrtí s nízkou intenzitou dopravy (Low-Traffic Neighbourhoods, LTN), tedy oblastí s nízkou intenzitou dopravy, které mají zmírnit automobilovou dopravu a znečištění ovzduší pomocí bariér, jako jsou patníky nebo bariérové stromy. Stejně jako v Německu je i v britském hlavním městě velký tlak na zrušení bariér pro auta. Nejen proto, že občané a podnikatelé trpí vyloučením čtvrti z aktivní silniční sítě, ale také kvůli dopadu na přednostní provoz vozidel. Například přibližně 240 sanitních vozů bylo kvůli málo frekventovaným čtvrtím zdržováno a ke službám záchranné služby se dostávaly se zpožděním.
Jak se s tím nyní Londýn vypořádá? A Berlín? Jak mohou města v budoucnu zavádět opatření ke zklidnění a zmírnění dopravy a zároveň nezanedbávat potřeby občanů? Dostanou LTN a sousedské bloky ještě šanci udělat něco pozitivního pro klima a kvalitu života v postižených čtvrtích? Nebo získají navrch kritici a budou požadovat jejich zrušení? To vše je v tuto chvíli ještě nejasné.