Znečištění ovzduší: Zdravotní riziko č. 1
Žádný jiný environmentální problém nezabíjí lidi na celém světě tak často jako znečištěné ovzduší (přibližně 4,2 milionu úmrtí ročně). Pevné částice, oxidy dusíku a ozon působí na lidský organismus mnoha různými způsoby a mohou způsobit vážné fyzické i psychické problémy.
Evropská agentura pro životní prostředí označuje znečištění ovzduší za největší zdravotní riziko způsobené faktory životního prostředí, které v roce 2018 vedlo v Evropě k přibližně 400 000 předčasných úmrtí. V celosvětovém měřítku odhaduje organizace Global Burden of Disease ohromující počet úmrtí na 4,2 milionu. Znečištění ovzduší je tak pátou nejčastější příčinou předčasných úmrtí.
Zejména ve městech jsou lidé vystaveni extrémně špatné kvalitě ovzduší, která je způsobena dopravou, ale také průmyslem, zemědělstvím a spalovacími procesy, například při vytápění v domácnostech. Zdraví škodlivé jsou zejména oxidy dusíku a ozón a jemný prach, tj. nejmenší suspendované částice v ovzduší.
Při vdechování se pevné částice (PM) dostávají do plic dýchacími cestami. Čím menší jsou jemné prachové částice, například částice o velikosti do 2,5 mikrometru (PM2,5) nebo ultrajemné částice o velikosti do jednoho nanometru (PM0,1), tím dále mohou částice proniknout do plic a dostat se do plicních sklípků a plicní tkáně nebo dokonce do krevního oběhu. Odtud se mohou přímo dostat k téměř všem tělesným buňkám a poškodit je. Podobně jako jemný prach mohou i oxid dusíku a ozon pronikat hluboko do plic a vyvolávat zde záněty. V důsledku toho se do krve uvolňují poselské látky, které mohou rovněž negativně ovlivnit celou řadu orgánů.
Evropská agentura pro životní prostředí uvádí jako hlavní příčiny předčasných úmrtí v souvislosti se znečištěným ovzduším rakovinu plic v 17 %, ischemickou chorobu srdeční, tj. nedostatečné zásobování srdce kyslíkem, ve 12 %, mrtvici v 11 % a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) ve 3 %. Zejména PM2,5, tj. menší částice, jsou různými mechanismy spojovány s kardiovaskulárními onemocněními. Mezi ně patří dysfunkce endotelu, bariéry mezi krví a tkání, vazokonstrikce, vysoký krevní tlak, systémový zánět a oxidační stres vyvolaný volnými radikály.
Kromě fyzických potíží nyní výzkumy ukázaly, že znečištěné ovzduší může mít negativní vliv i na lidskou psychiku. Znečištěné ovzduší může vyvolat celou řadu duševních poruch, od poruch soustředění a poruch učení u dětí až po Alzheimerovu chorobu a demenci, stejně jako deprese a výskyt sebevražedných myšlenek.
Nízkoemisní zóny a zákazy vjezdu přispívají k čistšímu ovzduší v našich městech. Je zřejmé, že zlepšení kvality ovzduší je nezbytné pro ochranu lidských životů. Metoda zavádění dalších a dalších zákazů namísto pomoci občanům změnit jejich mobilitu je však kontroverzní.
Pokud se chcete dozvědět více o zdravotních dopadech znečištění ovzduší a hluku z dopravy a dalších zdrojů, můžete tak učinit zde.