Přechod na nízkoemisní silniční vozidla?
Zákon přijatý federální vládou ukládá veřejnému sektoru povinnost pořizovat nízkoemisní vozidla. Přechod na nový systém však bude trvat dlouho. V jiných zemích již lidé přestali automobily používat úplně.
Spolkový sněm schválil zákon, který ukládá veřejnému sektoru povinnost provozovat vozidla s nižšími emisemi. V platnost vstoupí od srpna letošního roku. Týká se například veřejné silniční dopravy, speciální osobní dopravy, svozu odpadu a také poštovních a balíkových služeb, i když jsou provozovány jako soukromé společnosti. Zákon, který navazuje na implementaci směrnice EU, se však týká pouze nákupu nových vozidel. Staré dieselové automobily, autobusy a nákladní automobily mohou být nadále používány po neomezenou dobu - přinejmenším do doby, než se z důvodu stáří porouchají nebo než je vyloučí ekologické zóny.
Nicméně při nákupu nových automobilů činí kvóta pro nízkoemisní vozidla 38,5 %. Zpočátku smí tento podíl vypouštět pouze 50 g CO2 na kilometr a 80 % skutečně povolených emisí látek znečišťujících ovzduší. Od roku 2026 již osobní automobily nebudou smět vypouštět vůbec žádné emise CO2, ale o látkách znečišťujících ovzduší nejsou k dispozici žádné informace. Například u autobusů je tento podíl do roku 2026 45 % a poté dokonce 65 %. Nový zákon však již umožňuje řadu výjimek. Nový zákon se netýká vozidel používaných policií a hasiči, civilní ochranou, vozidel na staveništích, v přístavech a na letištích a také zemědělských nebo lesnických vozidel, dokonce ani autobusů bez stání.
Zatímco Německo, země automobilů, si i nadále zakládá na vozidlech - byť s nízkými emisemi -, v jiných zemích se stále více prosazuje přechod od automobilů k jízdním kolům. V sousední Francii byl právě představen národní logistický plán pro jízdní kola, do kterého ministr životního prostředí investuje 12 milionů eur. Jeho cílem je podpora přepravy zásilek na kolech prostřednictvím podpory cyklistické mobility drobných podnikatelů a jejich začínajících firem, nabídky školení a bezplatného poskytování elektrokol. Navíc za každou dodávku uskutečněnou na kole jsou v prvním roce 2 eura, ve druhém 1,30 eura a ve třetím 0,60 eura.
O potřebě zákona o přechodu na vozidla s nižšími emisemi pro veřejný sektor v Německu svědčí počty spalovacích vozidel, například ve veřejné dopravě a na ministerstvech. Němečtí politici příliš často kážou o přechodu na e-auta, ale sami se svými ideály neřídí.
Zákon však zpočátku sotva něco změní, protože stará vozidla budou ještě dlouho jezdit po silnicích. Kromě toho, jestliže 38 % automobilů musí být nízkoemisních, více než 60 % jich nebude. Zákon tedy neukazuje, jak Německo postupuje v ekologické mobilitě, ale jak daleko jsme od skutečného průlomu.