Nedostatek vody a vznik nových environmentálních zón - změna klimatu a její dopad na půdní vlhkost
Klimatická krize, jedna z největších výzev naší doby, je stále hmatatelnější a její dopady stále zřetelnější. Jednou z hlavních příčin alarmujícího nárůstu emisí CO2 je paradoxně nedostatek vody. To vede k vysychání půdy, která následně produkuje více pevných částic a podporuje vznik nových ekologických zón.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dosáhnou emise CO2 z energetiky v roce 2023 rekordní výše 37,4 miliardy tun. Tento nárůst o 1,1 % oproti předchozímu roku je částečně způsoben extrémním suchem a nižšími srážkami v zemích, jako jsou USA a Čína. Nedostatek vody zabránil plnému využití kapacit vodních elektráren, což znamenalo, že nedostatek elektřiny musel být kompenzován fosilními palivy.
Zvýšené emise CO2 a s tím spojené vysychání půdy mají vážný dopad na životní prostředí. Postiženy jsou zejména suché oblasti, které se v důsledku změny klimatu dostávají pod stále větší tlak. Hrozí další sucha a nedostatek vody, což následně zvyšuje emise CO2.
Vysychání půdy vede také ke zvyšování obsahu pevných částic. Ze suché půdy se uvolňuje více prachu a znečišťujících látek, které mají negativní dopad na kvalitu ovzduší. Pokud dojde k překročení limitních hodnot, je nejpravděpodobnějším důsledkem zřízení nových ekologických zón a zákazu jízdy.
Ve městech a městských centrech to může znamenat nutnost zavedení nových environmentálních zón. Situaci zhorší také zvýšená spotřeba elektrické energie pro klimatizační systémy a s tím spojené emise CO2.
Celkově je zřejmé, že nedostatek vody a jeho dopad na půdní vlhkost hrají významnou roli při prohlubování klimatické krize. Vedou nejen ke zvýšení emisí CO2, ale také k vytváření nových ekologických zón.