< Show all posts

Nebezpečné znečištění ovzduší

V mnoha velkých asijských městech je znečištění ovzduší dramatické. Přispívá k tomu vysoká hustota obyvatelstva a mnoho starých vozidel. Některé stávající zákazy jízdy a nová nízkoemisní zóna v Singapuru by mohly vést k přehodnocení.

Asijská města se rychle rozrůstají, protože do metropolí přichází stále více lidí za prací a vzděláním. Kromě rostoucího průmyslu způsobuje rychle rostoucí počet obyvatel a jejich rostoucí bohatství také obrovský nárůst počtu vozidel a dopravy. Mnoho velkých asijských měst proto trápí smog a silné znečištění ovzduší.

V čele zemí s nejvyšším znečištěním ovzduší je Indie. Například ve velkých městech Dillí, Bombaj a Kalkata je znečištění ovzduší enormní. Znečištění ovzduší, které je velmi škodlivé pro zdraví, jsou však vystaveni i obyvatelé dalších asijských metropolí, například obyvatelé čínského Pekingu a hlavního města Indonésie Jakarty. Každé páté úmrtí v Indii je připisováno špatné kvalitě ovzduší. V Číně zemřelo v roce 2017 na následky znečištění ovzduší přibližně 1,24 milionu lidí. Index kvality ovzduší (AQI), který se vypočítává z koncentrace různých znečišťujících látek, je na některých místech desetkrát vyšší než v mnoha oblastech Evropy.

Ekologické zóny nebo omezení pro některá vozidla ve většině asijských zemí stále téměř neexistují. V Japonsku a Jižní Koreji, kde jsou elektromobily již hojně využívány, již ekologické zóny existují. V Tokiu a Soulu, hlavních městech Japonska a Jižní Koreje, je již nějakou dobu zakázáno vjezd starým vozidlům s naftovým motorem. Jak jsme včera informovali, Singapur nyní zavede zónu zákazu také pro staré motocykly. Nárůst počtu nízkoemisních zón by mohl mít signální účinek na další asijské země a vést k tomu, že země jako Indie a Čína rovněž zavedou nízkoemisní zóny.

V Pekingu se úřady snaží omezit dopravu již od roku 2016 zavedením mýtného a omezením nákupu a používání vozidel. Zlevnit a tím i zatraktivnit by se mělo také využívání veřejné dopravy v době dopravní špičky. Důvodem těchto opatření jsou však enormní dopravní zácpy a přetížení čínského hlavního města, nikoliv snížení znečištění ovzduší.

V některých asijských metropolích proto musí nejprve dojít ke změně myšlení, aby bylo možné znečištění ovzduší skutečně snížit. Tam, kde se na znečištění ovzduší významně podílí také průmysl, by musel být regulován stejným způsobem jako soukromá doprava. Zda budou ostatní země následovat stávající a nové environmentální zóny, se teprve uvidí. Bylo by to naléhavě nutné pro zdraví občanů a životní prostředí.