Norsko se brzy stane zemí bez aut?
Norská vláda podporuje své občany, aby více využívali veřejnou dopravu. Za tímto účelem mají být zrušeny dotace na elektromobily. Budou tento příklad následovat i další země?
V žádné jiné zemi se integrace elektronických automobilů nepodařila tak úspěšně jako v Norsku. V roce 2021 tvořily elektromobily 64,5 % nových registrací. Po roce 2025 se dokonce nesmí prodávat žádné nové spalovací automobily. Zdá se však, že norské vládě to nestačí a nyní chce jít ještě o krok dál. V návaznosti na elektrickou revoluci se nyní očekává, že občané elektrického ráje budou v budoucnu využívat veřejnou dopravu, jízdní kola nebo dokonce chodit pěšky. Na silnicích by mělo jezdit co nejméně aut.
Takový je plán sociálnědemokratického premiéra Jonase Gahra Støreho a ministra dopravy Jona-Ivara Nygarda. Vyzývají své spoluobčany, aby častěji využívali autobusy a vlaky. "Elektromobily nám dávají ekologičtější možnosti dopravy, ale v hustě obydlených oblastech také přímo konkurují veřejné dopravě. Musíme zatraktivnit využívání veřejné dopravy, jízdních kol a chůze pěšky," vysvětluje Nygard. Kvůli celosvětové pandemii se mnoho Norů nadále vyhýbá veřejné dopravě, což má za následek prudký pokles počtu lidí využívajících autobusy a vlaky. Nyní chce stát jejich využívání opět zvýšit, a to nejen proto, aby podpořil růst veřejné dopravy, ale také proto, aby dále snížil emise CO2. Aby se tento trend změnil, dochází proto k radikálnímu snížení dotací na nákup elektromobilů. Podle nejnovějšího vládního prohlášení mají být v současnosti štědré státní dotace drasticky sníženy a v některých případech zcela zrušeny. Dotace na nákup elektromobilů budou k dispozici pouze do konce roku 2022.
Zdá se, že obyvatelstvo toto vládní opatření vítá. Někteří občané však nejsou přesvědčeni, že zrušení dotací na e-auta je řešením pro rozšíření místní veřejné dopravy.
Klíčem k budoucnosti bez aut je zejména kvalitní infrastruktura veřejné dopravy, pokud dokáže uspokojit potřeby občanů v oblasti mobility. Ne všechny země si to však již mohou dovolit. Například v USA, kde v mnoha regionech veřejná doprava téměř neexistuje, by musely být provedeny obrovské investice do veřejné dopravy, než by se dalo očekávat, že obyvatelstvo přejde z automobilů na autobusy a vlaky. Na druhou stranu, vzhledem k dostatečné dostupnosti veřejné dopravy není přehnané požadovat po evropských občanech, aby se častěji vzdávali svých automobilů. Aby Německo do roku 2030 snížilo emise z dopravy až o 42 %, rozhodlo se pro smíšený balíček opatření. Ten zahrnuje nejen posílení železnice a zvýšení cen CO2, ale také podporu elektromobility. Německá vláda má však také pochybnosti o skutečném přínosu elektromobilů ke snížení emisí CO2. O prodloužení ekologického bonusu zatím nebylo rozhodnuto.
Zpřísnění pravidel pro ekologické zóny by mohlo Norsku také pomoci snížit počet automobilů na silnicích. Přestože v Oslu platí poplatek za dopravní zácpy, dvě nízkoemisní zóny v Norsku jsou aktivní pouze v případě překročení limitů znečišťujících látek. Jedním z nápadů by bylo vytvoření trvale aktivních zón, jako je tomu v Německu, Rakousku a Belgii. Jedno je však jisté. Bez ohledu na to, zda se bude jednat o auta spalovací nebo elektrická, bude v Norsku v budoucnu jezdit stále méně aut.