Studie, která byla kritizována za skutečné zapojení fosilních paliv do procesu výroby a nabíjení, ukazuje, že elektromobily jsou stále mnohem čistší než spalovací motory - a mají potenciál stát se ještě ekologičtějšími.
Ekologická stopa elektromobilů je často zpochybňována. Výrobní proces baterií je příliš energeticky náročný, zdroje jsou vzácné, a když auta vyjedou na silnici, často se nabíjejí elektřinou z uhlí - to jsou hlavní body v očích mnoha kritiků. V roce 2019 dokonce jedna studie došla k závěru, že za těchto podmínek může být automobil s dieselovým motorem čistší než srovnatelný elektromobil. Nyní nedávno zveřejněná studie Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT) dokazuje, že elektromobily mají zdaleka nejnižší emise ze všech motorových vozidel.
Analýza ICCT brala v úvahu různé faktory, které mohou ovlivnit emise znečišťujících látek po celou dobu životnosti vozidla - od těžby surovin až po recyklaci součástí automobilu. Údaje byly shromážděny z evropských, amerických, čínských a indických trhů, protože tyto regiony představují přibližně 70 % celkového celosvětového prodeje nových automobilů.
Automobily s elektromotory jsou ve všech sledovaných prodejních regionech výrazně šetrnější k životnímu prostředí než vozy s naftovým a benzinovým motorem. Například největší rozdíl v emisích lze pozorovat v Evropské unii. Středně velký elektromobil zde produkuje o 66 až 69 procent méně oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů než srovnatelný vůz se spalovacím motorem. S podobným řádem následují USA - s rozdílem emisí 60 až 68 procent. Naopak nižší hodnoty jsou na indickém a čínském trhu, kde elektromobily přispívají ke snížení škodlivých emisí maximálně o 34 až 45 procent. Naopak u plug-in hybridů je rozdíl oproti spalovacím motorům pouze kolem 20 procent.
Studie rovněž předpovídá další nárůst emisních přínosů těchto vozidel. Vzhledem k tomu, že v příštích letech bude k výrobě elektřiny využíván větší podíl obnovitelných zdrojů energie. "Výsledky zdůrazňují význam dekarbonizace elektrické sítě souběžně s elektrifikací vozidel," vysvětluje Peter Mock, výkonný ředitel ICCT odpovědný za Evropu. Pokud se totiž zemím a městům podaří přejít na ekologičtější energetický mix dodávek elektřiny - což se z hlediska klimatických cílů mnoha vlád skutečně plánuje - mohou elektromobily prokázat svůj skutečný ekologický potenciál. Podle odhadů ICCT by například v EU a USA mohly do roku 2039 přinést 77procentní přínos v oblasti emisí.
Uvidíme, zda údaje studie zůstanou pouhými předpověďmi, nebo se stanou realitou. Je však zřejmé, že e-mobilita vyžaduje další opatření, aby se prosadila. Pro její podporu, a tedy i přísnější zásahy do emisí znečišťujících látek, lze vytvořit nové ekologické zóny - a to i v zemích, kde dosud nenašly své místo. Současně by životnímu prostředí mohlo prospět doplnění a zpřísnění předpisů v již fungujících environmentálních zónách. V takových zónách jsou totiž elektromobily zpravidla povoleny. Pokud by však existovaly jasné rozdíly mezi různými elektromobily, pokud jde o jejich fosilní stopu v provozu, mohlo by být v budoucnu dobré zakázat některým elektromobilům a zejména plug-in hybridům vstup do ekologických zón prostřednictvím přísnějších předpisů.