Znečištění ovzduší zjištěno u embryí

Již delší dobu je známo, že znečištěnému ovzduší jsou přinejmenším nepřímo vystaveny i nenarozené děti. V roce 2018 byly v placentě poprvé objeveny nanočástice znečišťujících látek a již tehdy bylo jasné, že znečištění ovzduší může mít negativní vliv na těhotenství, vývoj a růst plodu. Nyní však studie ukazuje, že částice sazí z výfukových plynů nekončí pouze v placentě, ale pravděpodobně také přímo v těle plodu. 

Výzkumníci z Aberdeenské univerzity ve Skotsku a Hasseltské univerzity v Belgii zkoumali tkáně 36 potracených plodů - které byly staré od 7 do 20 týdnů - a ve všech nalezli částice sazí v orgánech. Tisíce částic sazí byly nalezeny v krevním řečišti a placentě, než se dostaly do embrya. A to i přesto, že studie byla provedena u nekuřaček z míst ve Skotsku a Belgii s nízkou úrovní znečištění ovzduší. Množství sazí naměřené u matky a dítěte je vzájemně úměrné.  

Znepokojivý výsledek, jak sami vědci přiznávají ve vědeckém časopise. Nejenže potvrzuje obrovské a dalekosáhlé účinky znečištění životního prostředí na lidské zdraví, ale také ilustruje vliv znečišťujících látek na nejzranitelnější fázi embryonálního a fetálního růstu. 

V této rané fázi se nakonec vytvářejí orgány. Zatím nelze s jistotou říci, jak konkrétně nanopolutanty ovlivňují vývoj těchto orgánů, ale vědci předpokládají, že mohou mít škodlivé důsledky pro plíce, játra a mozek. Riziko předčasného porodu nebo narození mrtvého dítěte se také výrazně zvyšuje, pokud matka během těhotenství vdechuje značné množství znečišťujících částic. Ani na základě studií nelze vyloučit celoživotní zdravotní následky pro děti. Jisté však je, že je zapotřebí dalšího výzkumu, který by zkoumal souvislost mezi znečištěním ovzduší a možným poškozením zdraví novorozenců.  

V každém případě již nelze popřít rozsah důsledků znečištění ovzduší na lidský život - od novorozenců až po seniory s dýchacími problémy. Pokud je to možné, měly by být regulovány všechny emise znečišťujících látek, jako jsou saze a oxid uhličitý. To znamená, že je třeba regulovat nejen dopravu, kde jsou stávající ekologické zóny prvním krokem ke snížení emisí. K problému znečištění ovzduší přispívá i řada dalších odvětví, například průmysl nebo zemědělství. Proto by se měla nejen zpřísnit pravidla pro nízkoemisní zóny a přizpůsobit je hodnotám stanoveným WHO - zrušení a odložení zavedení nízkoemisních zón by mělo rovněž fatální důsledky -, ale přísnější a komplexnější regulace emisí ve všech odvětvích by mohla mít i oboustranně pozitivní efekt, např: čistší svět se zdravotně nezávadnými životními podmínkami.