Deprese způsobená znečištěním ovzduší

Studie naznačuje, že existuje souvislost nejen mezi znečištěním a chronickými stavy, jako je vysoký krevní tlak, ale také chronickými stavy, jako je deprese. Bylo zjištěno, že zvýšené znečištění má přímý dopad na duševní pohodu. Psychické potíže se spouštějí o 3,5 procenta častěji, když se úroveň pevných částic zvýší o pouhých 0,5 mikrogramu. Pokud se obsah oxidu dusičitého zvýší o pět mikrogramů na metr krychlový, počet hlášení o nemoci se zvýší o 4,2 procenta.

Z výsledků však nelze vyvodit, že znečištění je příčinou deprese nebo vyhoření, přesto lze znečištění ovzduší považovat za spouštěč těchto onemocnění. Překvapivě je tento jev méně výrazný v zimě, kdy je znečištění ovzduší obzvláště vysoké. Je to proto, že lidé jsou v tomto období mnohem méně vystaveni znečištění, protože většinu času tráví v uzavřených prostorách. Ze všech zkoumaných osob, které si vzaly nemocenskou, tak čtvrtina učinila kvůli psychickým problémům.

Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl mezi obyvateli měst a venkova. To však může být způsobeno tím, že Belgie je velmi řídce osídlená a rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi jsou zde méně výrazné než v jiných zemích. Pokud použijeme referenční hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) pro znečišťující látky, je až 80 % Belgičanů vystaveno jejich zvýšené koncentraci.

Christian Horemans z belgické Nezávislé zdravotní pojišťovny vidí ve výsledcích studie důvod, aby politicky odpovědní činitelé konečně podnikli aktivní kroky proti znečištění ovzduší. Obyvatelstvo musí být informováno a varováno a limity WHO by měly být konečně respektovány.

Čistého ovzduší lze samozřejmě částečně dosáhnout i prostřednictvím zón ochrany životního prostředí. Ty mohou pomoci snížit emise znečišťujících látek v regionech, které trpí silným znečištěním. Tímto způsobem v konečném důsledku zajišťují lepší pohodu pracujícího obyvatelstva, a tím i vyšší produktivitu práce, protože méně lidí si bere nemocenskou.