Brusel: o 16 % méně vozidel s dieselovým motorem
Od zavedení nízkoemisní zóny v Bruselu v lednu 2018 se výrazně snížil počet vozidel s dieselovými motory. Naproti tomu ve Francii, kde byla první nízkoemisní zóna zavedena již v roce 2015, je situace zcela odlišná.
Ve Francii se lidé rádi srovnávají s dalšími dvěma francouzsky mluvícími zeměmi v Evropě, Švýcarskem a Belgií. Nyní bylo zjištěno, že severní sousedé jsou ve vytlačování dieselových vozidel ze silnic mnohem úspěšnější.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí umírá jen v Bruselu na následky znečištění ovzduší asi 1000 lidí ročně. Toto číslo by se nyní mohlo snížit. Během pouhých tří let se podařilo v Bruselu a sousedních obcích výrazně snížit počet vozidel s dieselovými motory. Jedním z důvodů je zavedení bruselské nízkoemisní zóny. Od ledna 2018 platí v regionu hlavního města Bruselu nízkoemisní zóna, která zamezuje vjezd osobním automobilům, obytným vozům, autobusům a dodávkám, pokud jezdí na benzin, LPG nebo CNG a mají spotřebu nižší než Euronorma 2, nebo pokud jezdí na naftu a mají spotřebu nižší než Euronorma 4. V rámci této zóny je možné vjíždět i do obytných vozů, které mají spotřebu nižší než Euronorma 2. Nákladních vozidel nad 7,5 tuny se tato omezení netýkají. Ekologická zóna byla zcela úspěšná: podíl vozidel s dieselovým motorem na celkovém provozu se snížil z 62 % na 46 %. Došlo také k masivnímu snížení emisí znečišťujících látek: v Bruselu a okolí se emise oxidu dusičitého snížily o 9 procent, tuhých znečišťujících látek PM2,5 o 17 procent a sazí dokonce o 38 procent. Očekává se, že v příštím roce se hodnoty ještě sníží, protože od roku 2022 bude zavedeno další zpřísnění.
Ve Francii je situace zcela odlišná. Tam byl od zavedení této zóny v Paříži v září 2015 zaznamenán pouze pětiprocentní pokles počtu vozidel s dieselovými motory. Emise znečišťujících látek proto neklesly ve stejné míře. Organizace Airparif, která monitoruje kvalitu ovzduší ve francouzském hlavním městě a jeho okolí, upozorňuje, že je obecně obtížné srovnávat účinky ekologické zóny s účinky v jiných zemích. Je to proto, že existuje mnohem více příčin dobrého nebo špatného ovzduší. Na jedné straně je to běžný prodej modernějších vozidel, který nízkoemisní zóny nestimulují, na druhé straně rozdílná konstrukce nízkoemisních zón a samozřejmě také finanční pobídky ze strany vlády k nákupu elektromobilu.
Olivier Blond, bývalý ředitel sdružení Respire ("Dýchej skrz"), také tvrdí, že pokles v Bruselu způsobila zejména dvě opatření. Za prvé, belgická vláda zdaňuje naftu více než benzin. Za druhé, a to Blond považuje za rozhodující, jsou auta v Belgii kontrolována automatickými kamerami. Ve Francii však kontrola ekologických zón stále vyžaduje personál, který často není k dispozici v dostatečném počtu. Kontroly ve Francii tedy nejsou zdaleka tak účinné jako v Belgii, a tudíž ani ekologické zóny.