Nové údaje Evropské agentury pro životní prostředí o kvalitě ovzduší jsou podnětem k zamyšlení nad zdravotními dopady znečištění životního prostředí. V rámci plánů EU v oblasti klimatu je třeba ještě mnoho udělat pro zastavení tvorby znečišťujících látek.
V Evropě, stejně jako na mnoha jiných kontinentech, představuje znečištěné ovzduší stále významné zdravotní riziko. To potvrdila i Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která zveřejnila své úplné hodnocení "Kvalita ovzduší v Evropě 2022". Jedná se o analýzu, která zkoumá a hodnotí stav kvality ovzduší a jeho dopad na lidské zdraví a životní prostředí a zároveň identifikuje zdroje emisí.
Podle aktuální zprávy zemřelo v Evropské unii v roce 2020 nejméně 238 000 lidí předčasně v důsledku koncentrací pevných částic (PM2,5) - které byly vyšší než doporučená hodnota WHO 5 mikrogramů na metr krychlový (µg/m3). Bylo zjištěno, že příčinou chronických onemocnění a následných předčasných úmrtí jsou i další znečišťující látky. Znečištění oxidem dusičitým vedlo k 49 000 předčasných úmrtí a vystavení ozónu k 24 000 předčasných úmrtí. Poměrně vysoká čísla, která se neomezují na jednotlivé skupiny obyvatel, ale podle EEA postihují 96 % městské populace. Je to proto, že jsou znečištění ovzduší vystaveni více než ti, kteří žijí například mimo hustou silniční dopravu nebo průmyslové oblasti.
Ačkoli je situace popsaná ve zprávě kritická, přesto představuje zlepšení oproti předchozím letům. Podle výpočtů agentury klesl počet předčasných úmrtí v důsledku expozice částicím PM2,5 v EU v období 2005-2020 o 45 %. "Pokud bude tento trend pokračovat, očekává se, že EU dosáhne cíle "akčního plánu nulového znečištění", a to snížení počtu předčasných úmrtí o 55 % do roku 2030," uvádí agentura EEA.
K dosažení cílů "akčního plánu nulového znečištění" během příštích 8 let je však stále zapotřebí dalšího úsilí - a především snížení znečištění ovzduší na úroveň, která již není považována za zdraví škodlivou. EU hodlá mimo jiné zlepšit celkovou kvalitu ovzduší a více sladit normy EU pro kvalitu ovzduší s aktualizovanými pokyny WHO pro kvalitu ovzduší. S ohledem na tuto skutečnost navrhla Evropská komise v říjnu loňského roku revizi směrnice o kvalitě ovzduší. Ta mimo jiné stanoví přísnější mezní hodnoty a rozšíření práva na čistý vzduch - včetně možných ustanovení umožňujících občanům požadovat odškodnění za poškození zdraví způsobené znečištěním ovzduší. Přísnější mezní hodnoty by rovněž znamenaly změnu pravidel pro život ve městech a v ekologických zónách - ta by se musela zpřísnit v celé Evropě.
To jsou však jen některé z bodů akčního plánu Unie. EU a členské státy mají před sebou ještě mnoho práce, aby dosáhly skutečných změn ve prospěch svých občanů a životního prostředí. Zda budou jejich plány a úsilí stačit, se teprve ukáže. Jisté však je, že čisté, klimaticky příznivé a zdravotně nezávadné životní prostředí v EU je ještě daleko.