Vysoké teploty podporují tvorbu znečišťujících látek. Světová meteorologická organizace varuje, že lze očekávat další zhoršení kvality ovzduší. Znečištění ovzduší může dále snížit rozšíření zón s nízkými emisemi.
Navzdory některým popíračům je dnes jasné, že změna klimatu je skutečná a nepřináší dobré zprávy. S postupujícím globálním oteplováním jsou však důsledky pro životní prostředí, ovzduší a v konečném důsledku i pro obyvatelstvo stále zřetelnější. Zejména kvalita ovzduší, a to jak ve městech, tak mimo ně, se zřejmě zhoršuje alarmujícím tempem.
Světová meteorologická organizace (WMO) na to upozornila minulou středu při příležitosti Dne čistého ovzduší. Ve své zprávě vysvětlila reálné nebezpečí, které očekávaná interakce mezi znečištěním a globálním oteplováním představuje pro stovky milionů lidí. Tím, že způsobuje stále intenzivnější vlny veder a sucha, má změna klimatu přímý vliv na kvalitu ovzduší. Je to proto, že úroveň znečišťujících látek je citlivá na atmosférické podmínky - například na sluneční záření, sílu větru a teploty, vysvětluje šéf WMO Petteri Taalas.
Mezi znečišťující látky, před kterými Světová meteorologická organizace obzvláště varuje, patří ozon. Tento důležitý atmosférický stopový plyn, kterému rovněž svědčí vysoké teploty, nyní dosahuje maximálních hodnot i v blízkosti země. Zvláště v letošním extrémně teplém létě byly naměřeny nebývalé hodnoty. Odborníci jsou rovněž znepokojeni vysokým počtem lesních požárů zaznamenaných po celém světě, které jsou rovněž nepřímým důsledkem globálního oteplování. Podle údajů Evropské služby pro pozorování Země Copernicus byly emise z lesních požárů v Evropě v letošním létě vyšší než kdykoli od roku 2007. Nezdá se, že by se tento trend zpomaloval. Lesní požáry a s nimi spojené znečištění ovzduší budou pravděpodobně narůstat. "Dokonce i ve scénáři s nízkými emisemi," vysvětluje Taalas.
Ačkoli je Asie v současnosti znečištěním postižena více než jiné regiony, neexistuje na Zemi místo, které by nebylo ohroženo důsledky klimatické krize. To, co zažíváme v současnosti, "je předzvěstí budoucnosti, protože očekáváme další nárůst intenzity a trvání těchto jevů," pokračuje šéf WMO Taalas. Mohly by se stát ještě častějšími, pokud bude průměrná globální teplota i nadále stoupat - například na úroveň zhruba o tři stupně vyšší než před průmyslovou revolucí.
Je třeba najít řešení, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Změna klimatu je nakonec problém, který přesahuje geopolitické hranice. Začít se snahou o skutečné dodržování Pařížské dohody je jistě dobrý nápad. Konkrétnější opatření však již mohou hrát zásadní roli na místní úrovni - přinejmenším při omezování škod.
Například rozšíření sítě ekologických zón a současné zpřísnění předpisů k tomu určených se stále považuje za účinný regulační prostředek ke snížení úrovně znečišťujících látek, a tím i k ochraně kvality ovzduší. Nejen v oblastech s vysokou hustotou dopravy na silnicích, ale například i v regionech, kde často dochází k lesním požárům. Nejen proto, že i při nich se do ovzduší uvolňují škodlivé látky, ale také proto, aby se dočasnými zákazy jízdy snížily další emise způsobené dopravou. Princip dočasných nízkoemisních zón se již úspěšně uplatňuje ve Francii, kde se zóny aktivují a zákazy jízdy vydávají také při příliš vysokých hodnotách ozonu. To může alespoň částečně zmírnit vzájemné působení mezi změnou klimatu a znečištěním životního prostředí.