Ochránci klimatu se zdráhají cestovat autem. Místo toho se spoléhají na cestování po železnici: "Cestování vlakem je ochrana životního prostředí", tak zní image společnosti Deutsche Bahn. Dieselové lokomotivy a jaderná energie však vytvářejí o železnici jiný obraz.
Nafta a benzín do auta by měly být minulostí. Vzhledem k tomu, že se alternativy, jako jsou e-auta, pomalu prosazují, zdá se, že Deutsche Bahn je pro mnohé ekologickou alternativou. Tato představa má však daleko k realitě. Deutsche Bahn jsou se svými přibližně 18 miliardami kilowatthodin ročně největším spotřebitelem elektřiny v Německu a spotřebují dokonce více elektřiny než město Berlín. Většina této elektřiny nepochází z ekologických zdrojů, ale z uhlí, plynu a jaderné energie. Železnice je totiž akcionářem jaderné elektrárny Neckarwestheim, jedné z nejstarších jaderných elektráren v Německu. Zelená elektřina se využívá pouze v poměrně malé oblasti dálkové dopravy.
Přibližně třetina vlaků Deutsche Bahn, konkrétně 2 500 vagonů a lokomotiv, je stále poháněna dieselovými motory. Jejich technologie není ani vzdáleně srovnatelná s dieselovými vozidly, která dnes většinou jezdí po německých silnicích a mají normu Euro 5 nebo Euro 6. Dieselové motory vlaků jsou znečišťovateli životního prostředí. Pocházejí z 90. let a nebyly vybaveny moderní technologií ani filtry pevných částic. Na železnici neexistují žádné zákazy jízdy ani ekologické zóny.
Železnice samozřejmě sledují trend větší elektrifikace. Ale cíl německé vlády elektrifikovat 70 % železniční sítě do roku 2025 bude jen stěží dosažitelný. Je pravda, že v současnosti je elektrifikováno asi 60 procent tratí. V letech 2005 až 2010 však bylo v průměru přestavěno jen asi 0,4 procenta tratí, tj. asi 70 kilometrů ročně. K dosažení cíle stanoveného spolkovou vládou by však bylo třeba elektrifikovat přibližně 500 kilometrů ročně. V mezinárodním srovnání je na tom Německo se svými 60 procenty již poměrně špatně.
Spolková vláda dělá vše pro to, aby spalovací vozidla vykázala ze silnic, a to pomocí stále přísnějších hodnot výfukových plynů a zákazů jízdy. Mezitím dokonce testuje elektrickou nákladní dopravu pomocí nákladních vozů s nadzemním vedením. V různých spolkových zemích se na to vynakládá několik milionů eur. Nenapadne je převést tuto nákladní dopravu na železnici. Místo toho, aby politici skutečně přeměnili železnici na ekologickou alternativu, zachraňují železnici do smrti a drží se automobilového průmyslu.
S těmito střízlivými fakty o německých železnicích se už alespoň nemusíte cítit příliš špatně, pokud používáte svůj dieselový vůz k dojíždění do práce nebo k cestě na dovolenou. Zdá se totiž, že jedinou ekologickou alternativou, která v německé dopravě zůstala, je jízda na kole nebo chůze.