Elektromotor se již dávno etabloval jako hlavní protagonista mezi alternativními druhy pohonu. Nyní automobilový průmysl stále více investuje do vodíkové technologie. Automobily s palivovými články by mohly ukrást přehlídku elektromobilů.
Změna klimatu, energetická krize - je stále jasnější, že je nejvyšší čas jednat a přehodnotit způsob, jakým využíváme naše zdroje. V této souvislosti málokteré téma polarizuje politiky a veřejnost tak jako nový vztah, který je třeba najít mezi energetickou transformací a odvětvím mobility. Přechod na alternativní paliva a pohony je naprosto nezbytný. Na tom se shodují odborníci i hráči z automobilového průmyslu. O tom, jak přesně by měla mobilita budoucnosti vypadat, se však stále diskutuje. Dlouhou dobu se zdálo, že debata vyznívá ve prospěch elektromobilů. Nyní, když kritické hlasy sílí, se prosazují i další možnosti. Zejména v průmyslově vyspělých asijských zemích je místo toho v centru zájmu výrobců automobilů vodíkový motor.
Existuje mnoho aspektů, které hovoří ve prospěch větší výroby a používání automobilů s palivovými články, častěji nazývaných jednoduše vodíkové automobily. Je pravda, že stejně jako u elektromobilů zůstává jejich cena na trhu vyšší než u automobilů s konvenčním motorem. Je také pravda, že bez vhodně rozvinuté dobíjecí infrastruktury a především bez infrastruktury zásobované čistými zdroji energie nejsou atraktivnější než čistě elektrické vozy. Jejich potenciál z hlediska klimatické neutrality je však téměř slibnější. Díky elektrolýze v palivovém článku jsou vodíková auta lokálně ještě více bezemisní. Kromě kondenzované vody nevznikají při jízdě žádné výfukové plyny. Žádné saze, žádné oxidy dusíku ani CO2. I zde však musí elektřina pocházet z obnovitelných zdrojů energie, aby byla zajištěna (téměř) úplná dekarbonizace.
V současné době je však na silnicích stále ještě velmi málo vodíkových automobilů. V roce 2021 se prodalo pouze 17 000 automobilů s pohonem na palivové články, z toho asi 1 600 pouze v Číně. V Evropě se místo toho často používají pouze v těžších vozidlech, především jako náhrada elektrických pohonů, když se jejich dojezd ukáže jako nedostatečný. Trh tak zůstává rozdělen především mezi automobilky, jako je japonská Toyota a jihokorejský Hyundai.
Nyní se však prosazují i další automobilky, které chtějí konkurovat významným značkám elektromobility, jako je například Tesla. Jako obzvláště konkurenceschopná se ukazuje čínská společnost "Changan Automobile", která v červnu oznámila dosud největší sériovou výrobu automobilů s tímto typem pohonu na světě se svým novým modelem "SL03". První masový prodej vozů "SL03" je naplánován již na srpen příštího roku.
Toyota si však stanovila ještě ambicióznější cíle. Ve spolupráci s prefekturou Fukušima chce nejen převést nákladní dopravu na čistě vodíkovou, ale také rozšířit oblasti použití této technologie. Nová zařízení na elektrolýzu a ekologické stacionární generátory palivových článků mají v budoucnu zajistit klimaticky neutrální obchodní činnost v japonském městě. I v případě výpadku proudu mohou být kanceláře a obchody nadále zásobovány elektřinou a významně tak přispívat k ochraně klimatu.
Vodíková technologie se proto zdá být na vzestupu. Zda splní očekávání a prosadí se i na Západě, se teprve ukáže. Nejreálnější a nejefektivnější volbou by mohla být vyvážená kombinace různých typů ekologických pohonů, od elektrického pohonu po palivové články. Přelomové rozhodnutí je nyní v rukou výrobců automobilů a politiků na celém světě.