DUH a BUND dostali za pravdu: Německá vláda musí přijmout okamžitá protiopatření v oblasti dopravy a stavebnictví, aby snížila emise CO2 v obou odvětvích. Vládě se nepodařilo splnit své cíle v letech 2021 a 22. Hrozí nyní další ekologické zóny a další opatření k drastickému omezení dopravy?
Nejvyšší správní soud Berlín-Braniborsko ve svém posledním rozhodnutí nařídil německé vládě, aby okamžitě zahájila programy na zvýšení ochrany klimatu v dopravě a budovách. Soud se tak zaměřil na odvětví, v nichž Německo v posledních letech neplnilo své klimatické cíle. Rozhodnutí následovalo po žalobě podané Německou organizací pro pomoc životnímu prostředí (DUH) a ekologickým sdružením BUND.
Poté, co se nepodařilo splnit klimatické cíle, vláda nejednala tak, aby v příštím roce dosáhla lepší bilance. Místo toho plánovala změnit zákon tak, aby jednotlivé sektory již nemusely dosahovat svých klimatických cílů jednotlivě, ale rozhodovala by pouze celková bilance jednotlivých sektorů.
Toto rozhodnutí svědčí o obrovské neznalosti vlády, pokud jde o význam klimatických cílů. Zejména v odvětví dopravy by bylo možné dosáhnout snížení emisí CO2 pomocí snadno proveditelných opatření. Místo toho, aby vláda přijala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a přijala opatření, oznámila, že se proti rozsudku odvolá. Odvolává se přitom na změnu zákona, která by rozsudek učinila neplatným, neboť selhání jednotlivých odvětví by pak již nehrálo roli.
Žalobci, DUH a BUND, rozsudek uvítali a vyzvali spolkovou vládu k okamžitým opatřením, například v podobě omezení rychlosti. Zdůrazňují přitom potřebu konkrétních a proveditelných opatření, která mohou mít přímý dopad na úroveň emisí.
Kromě omezení rychlosti by jedním ze způsobů, jak snížit uhlíkovou stopu v dopravě, bylo také zavedení většího počtu ekologických a bezemisních zón. Další možností by bylo zpřísnění pravidel ve stávajících nízkoemisních zónách. V porovnání s mnoha jinými zeměmi jsou pravidla v Německu poměrně volná. Dieselová vozidla s normou Euro 4 jsou stále povolena. Ty produkují nejen pevné částice a oxidy dusíku, které přispívají k vysokému znečištění ovzduší, ale také skleníkové plyny, které jsou kvůli používání fosilních paliv škodlivé pro klima.
Nulové emisní zóny by byly krokem k ještě šetrnější budoucnosti vůči klimatu. V tomto směru jsou na špici i další evropské země. Švédsko bude mít brzy první komplexní bezemisní zónu v Evropě v centru Stockholmu. Také v Nizozemsku budou od roku 2025 v některých městech povoleny pouze určité kategorie elektromobilů. Jiné země, jako například Velká Británie, stále povolují spalovací motory, ale pouze s lepší normou Euro než v Německu.
Jedno je jisté, nedávné rozhodnutí soudu je pro německou vládu výzvou, aby pro ochranu klimatu udělala více. I když vláda vidí východisko ve změně zákona, nemůže se vyhnout povinnosti udělat pro ochranu klimatu více. Odvětví, která v minulých letech dosáhla klimatických cílů a mohla tak kompenzovat sektor dopravy a stavebnictví, toho v příštích letech pravděpodobně již nebudou schopna. Odvětví energetiky a průmyslu se dostala do pozadí, zejména kvůli politicky napjaté situaci ve východní Evropě a energetické krizi. Je tedy zřejmé, že je třeba udělat mnohem více a že německá vláda musí plnit své povinnosti namísto vytváření oklik. Změna klimatu nepočká!