Ve středu 13.9.2023 Evropská komise odhlasovala úpravu mezních hodnot pro látky znečišťující ovzduší. To znamená, že přípustné mezní hodnoty budou od roku 2035 výrazně sníženy. Tato změna bude mít dalekosáhlé důsledky pro dopravu a kontrolu znečištění ovzduší ve městech v celé EU. Podívali jsme se na ni blíže.
Pro snížení limitů v ovzduší hlasovalo 13.9.2023 363 z 635 poslanců Evropského parlamentu. Rozhodnutí tedy nebylo jednoznačné, ale ke zpřísnění limitních hodnot dojde v příštích deseti letech. Týká se to různých znečišťujících látek, jako jsou pevné částice (PM2,5 a PM10), NO2 (oxid dusičitý), SO2 (oxid siřičitý) a O3 (ozón).
Tyto znečišťující látky jsou hnací silou zákazů řízení v Evropě. Zavádění plánů čistoty ovzduší a s tím spojené zavádění a rušení ekologických zón a zákazů jízdy s dieselovými motory, aktivace dočasných zón v zemích, jako je Francie, a také zákaz spalovacích motorů v tzv. bezemisních zónách - to vše stojí a padá s úrovní pevných částic, oxidů dusíku a ozonu.
Již dlouho se objevuje kritika, že limity stanovené EU jsou zjevně příliš vysoké. V roce 2018 Světová zdravotnická organizace (WHO) revidovala své doporučené hodnoty pro znečišťující látky výrazně směrem dolů. Předchozí hodnoty pocházely z roku 2005, a byly tedy zastaralé. Hodnoty, které EU dosud používala, byly i před úpravou částečně vyšší než hodnoty WHO. Nejpozději po roce 2018 však byl rozdíl obrovský. Ovzduší v EU je tedy na mnoha místech papírově čisté, ale měřeno podle norem WHO rozhodně není zdraví neškodné. Odborníci odhadují, že v důsledku znečištění ovzduší v EU každoročně předčasně zemře přibližně 300 000 lidí.
To se má nyní změnit. EU chce přizpůsobit normy nejnovějším směrnicím WHO pro kvalitu ovzduší, aby chránila lidské zdraví, přírodní ekosystémy a biologickou rozmanitost v EU. Za tímto účelem mají být mezní hodnoty výrazně upraveny směrem dolů: Například u oxidu dusičitého musí být mezní hodnota snížena čtyřnásobně, aby splňovala pokyny WHO. Zatímco dnes je limit 40 mikrogramů na metr krychlový (µg/m³) vzduchu, do roku 2035 by měl být pouze 10 µg/m³. U menších jemných prachových částic (PM2,5) by se hodnota musela snížit dokonce na pětinu: Z 25 µg/m³ na 5 µg/m³. U větších částic by to bylo stále 15 µg/m³ místo 40 µg/m³. Ale již pět let před tímto termínem, tj. od roku 2030, chce EU hodnoty mírně korigovat směrem dolů. Oxid dusičitý a PM10 pak budou povoleny na úrovni 20 µg/m³ a PM2,5 na úrovni 10 µg/m³.
Příklad výpočtu ukazuje, co by nové hodnoty mohly znamenat od roku 2035: Zatímco v roce 2021 žilo v oblastech, kde znečištění ovzduší překračovalo mezní hodnoty, asi osm procent obyvatel EU, s novými mezními hodnotami by to bylo asi 77 procent. To znamená, že více než tři čtvrtiny obyvatel žijí v oblastech, kde by bylo nutné přijmout opatření ke snížení znečištění ovzduší. V současné době je v Evropě přibližně 1 200 nízkoemisních zón a jiných zákazů vjezdu, desetinásobný nárůst oblastí se špatným ovzduším by tedy pravděpodobně znamenal zavedení více než 10 000 nových nízkoemisních zón nebo jiných zákazů vjezdu. Například ve východním Německu je znečištění ovzduší na některých místech zjevně příliš vysoké. Pokud by nové limity platily již nyní, bylo by znečištění ovzduší v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku letos na některých místech již několikanásobně překročeno. Například v Sasku žije čtvrtina obyvatel v oblastech, kde znečištění prachovými částicemi výrazně překračuje nové limity. Ale nejen tam. Zlepšení by musel provést také Berlín a některá místa v Porúří. Jinak jsou tam docela dobře představitelné rozsáhlé ekologické zóny a zákazy jízdy s přísnějšími pravidly než dosud.
Požadavek EU však jde ještě dál. Státy a města by neměly přijímat opatření pouze tehdy, když je kvalita ovzduší příliš špatná. EU vyzývá členské státy, aby ještě před zavedením nových mezních hodnot aktivně jednaly a zlepšily kvalitu ovzduší do té míry, aby bylo zřejmé, že nové hodnoty lze splnit. Za tímto účelem musí země nastínit krátkodobá a dlouhodobá opatření, v případě potřeby formulovat nové plány čistoty ovzduší a provést opatření ještě před příchodem nových limitů.
EU chce rovněž harmonizovat roztříštěné a méně intuitivní indexy kvality ovzduší, které v současné době v EU existují. To by mělo zajistit větší transparentnost a srovnatelnost mezi jednotlivými zeměmi. Kromě toho se má provádět podstatně více měření, aby bylo možné analyzovat a zlepšovat kvalitu ovzduší ve všech oblastech. Cílem EU je dosáhnout nulového znečištění ovzduší do roku 2050.
O konečné podobě zákona nyní musí jednat Parlament EU s Radou.
Zatímco se v EU zavádí stále více nízkoemisních zón, vždy se najdou i města, která zákazy vjezdu a nízkoemisní zóny opět zruší. Například v Hannoveru od ledna 2024 již nebude existovat nízkoemisní zóna a v Hamburku byly zákazy jízdy s dieselovými motory zrušeny teprve minulý týden. Vzhledem k novým limitním hodnotám by tato opatření mohla být brzy zrušena.
Bylo by žádoucí, aby země EU vzaly rozhodnutí Evropské komise jako příležitost k aktivním změnám ve městech a například k vytvoření alternativních řešení šetrnějších ke klimatu a životnímu prostředí. V příštích několika letech by měla vzniknout inteligentní města, v nichž lidé již nebudou muset tolik jezdit autem po městě, aby se dostali například k lékaři, do nemocnice, školy a školky nebo do zařízení pro volný čas. Kromě toho by měl existovat systém veřejné dopravy, který by umožňoval dobrou dostupnost i do okrajových částí města a byl nabízen - když ne zdarma - tak alespoň za přijatelné ceny. Měla by se zlepšit síť cyklostezek. Omezení rychlosti a světelná signalizace na vjezdech by mohly lépe regulovat dopravní proud, aby se snížily dopravní zácpy. Ekologické pruhy by mohly zatraktivnit spolujízdu. Města by se také měla stát (ještě) zelenějšími, aby rostliny pomáhaly čistit vzduch. K tomu může přispět ozelenění balkonů a zahrad namísto jejich zapečetění.
Politici tedy mají v příštích letech co dělat. Ale i my, jednotliví občané, bychom měli přispět k tomu, aby se ovzduší ve městech zlepšilo. Jinak se, jak bylo popsáno, brzy dočkáme mnoha zákazů vjezdu a ekologických zón.