Člen představenstva BMW pro výrobu Milan Nedeljkovic nedávno navrhl zvýhodnit elektromobily v silničním provozu, aby se zvýšila poptávka. Tato myšlenka si získala jak příznivce, tak kritiky. Zatímco někteří ji považují za nezbytný krok k podpoře elektromobility, jiní varují před možnými negativními dopady na dopravu a rovné zacházení se všemi účastníky silničního provozu.
Volby do Evropského parlamentu znovu přivedly do centra pozornosti otázku zákazu spalovacích motorů. Odborníků z různých oborů se FOCUS online zeptal, co si myslí o zachování či zrušení plánovaného zákazu v roce 2035. Názory odborníků se rozcházejí a zdá se, že diskuse o budoucnosti pohonu vozidel ještě zdaleka neskončila.
Francie má ambiciózní plány: do roku 2027 se má prodat 800 000 elektromobilů. Toto rozhodnutí přejít na elektromobily je součástí průmyslové dohody, kterou automobilový průmysl uzavřel s vládou. Tento krok je zároveň přípravou na evropský termín 2035, od kterého musí být všechna nová auta na elektrický pohon. Navzdory pomalejšímu růstu trhu s elektromobily v Evropě na začátku roku 2024 si Francie stanovila ambiciózní cíle zvýšit svůj podíl na trhu na 45 %.
Nedávný pokles podpory elektromobilů v Německu může mít vážné důsledky pro kvalitu ovzduší v zemi. Podle nedávného průzkumu pouze 17 % Němců stále uvažuje o koupi elektromobilu, což je o 24 % méně než v předchozím roce. Tento pokles by mohl ovlivnit kvalitu ovzduší v německých městech a obcích, které se již nyní potýkají s vysokými emisemi ze spalovacích motorů.
V debatě o ochraně proti hluku a rychlostních limitech v Německu nyní vydal Vrchní zemský soud ve Zweibrückenu rozhodnutí, které by mohlo způsobit zmatek. Řidič elektromobilu, který jel v zóně ochrany před hlukem rychlostí 174 km/h místo povolených 100 km/h, se bránil proti pokutě. Jeho argumentem bylo, že jeho elektromobil je tišší než vůz se spalovacím motorem, takže nemusí dodržovat rychlostní omezení související s hlukem. Soud byl jiného názoru.
Švédské hlavní město Stockholm si stanovilo ambiciózní cíl: Od roku 2025 má být v centru města zakázán vjezd benzinových a naftových automobilů. Komise EU dala zelenou zavedení nové nízkoemisní zóny. Je však tento plán skutečně proveditelný, nebo jde jen o další symbolické politické opatření zeleno-rudé koalice?
Podle nedávné studie emise oxidu uhličitého v některých částech amerického státu Kalifornie výrazně poklesly díky boomu elektromobilů. Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley analyzovali údaje z desítek senzorů CO2 v oblasti San Franciska, kde jsou elektromobily velmi rozšířené. Během pěti let se emise CO2 snížily o 1,8 % ročně, ačkoli jen téměř 20 % automobilů v San Franciscu jsou elektromobily nebo hybridní vozidla.
Elektromobilita v Německu čelí velkým výzvám, jak zdůrazňuje prezident ADAC Christian Reinicke v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung. Jeho vyjádření vrhá chmurné světlo na současnou situaci elektromobilů a vyvolává otázku, zda jsou ambiciózní cíle vlády vůbec dosažitelné.
Výzvou elektromobility není jen nákup vozidel, ale také zajištění celostátní nabíjecí infrastruktury. Berlínský start-up Ubitricity přišel s kreativním řešením: přeměnou pouličních lamp na nabíjecí stanice. Skutečnost je však střízlivá. Podle aktuálních údajů berlínského senátu není pro přestavbu vhodná ani jedna z deseti pouličních lamp. Náklady na jednu přestavbu jsou navíc značné - 6000 eur (bez rozšíření sítě).
Německo stojí před velkou výzvou: podle studie poradenské společnosti EY by se přechod na dopravu mohl pro státní pokladnu stát miliardovým hrobem. Přechod na elektromobily by mohl stát do roku 2030 stát přibližně 50 miliard eur. To je obrovská částka, která vystavuje zkoušce nejen fiskální politiku, ale také cíle v oblasti klimatu a životního prostředí.
