Znečištění ovzduší je závažným problémem, který ohrožuje zdraví milionů lidí v Evropské unii. Podle nové studie Evropské agentury pro životní prostředí zemře každý rok téměř 240 000 Evropanů v důsledku pevných částic, ozonu a oxidu dusičitého v ovzduší. Tato alarmující čísla ukazují, že kvalita ovzduší v Evropě zdaleka nedosahuje hodnot doporučených Světovou zdravotnickou organizací.
Plánované zavedení nových zákazů jízdy pro dieselové vozy s motory Euro 5 a benzinové vozy s motory Euro 2 bylo odloženo na leden 2027. Původní plány se měly týkat tisíců vozidel. Odklad se setkal s odporem zelených stran Ecolo, Groen a Défi, zatímco většina parlamentu odklad podpořila.
Zavedení nízkoemisních zón je ve Švédsku velmi diskutovaným tématem, zejména zavedení nízkoemisní zóny 3, která vylučuje některá vozidla z určitých částí města. V Göteborgu a Stockholmu mají političtí činitelé rozdílné názory na to, jak by tato nízkoemisní zóna měla být zavedena. Zatímco Stockholm chce do nízkoemisní zóny zahrnout všechna vozidla, Göteborg se rozhodl autobusy z tohoto nařízení vyloučit.
Nizozemské město Haag přijalo dalekosáhlé rozhodnutí: Od 1. ledna 2025 bude zakázána veškerá reklama na automobily s konvenčními spalovacími motory. Cílem je podpořit přechod na ekologičtější alternativy a jít příkladem v oblasti ochrany klimatu.
Paříž je skutečnou džunglí nízkoemisních zón. Se zavedením nové zóny se zklidněným provozem (ZTL) v centru hlavního města v říjnu 2024 se seznam omezení pro motoristy ještě prodlouží. Již nyní existují ZFE, ZPA a ZPA-Transit, které mají regulovat dopravu ve městě. Kdo však bude schopen je prohlédnout?
Volby do Evropského parlamentu znovu přivedly do centra pozornosti otázku zákazu spalovacích motorů. Odborníků z různých oborů se FOCUS online zeptal, co si myslí o zachování či zrušení plánovaného zákazu v roce 2035. Názory odborníků se rozcházejí a zdá se, že diskuse o budoucnosti pohonu vozidel ještě zdaleka neskončila.
Švédské hlavní město Stockholm si stanovilo ambiciózní cíl: Od roku 2025 má být v centru města zakázán vjezd benzinových a naftových automobilů. Komise EU dala zelenou zavedení nové nízkoemisní zóny. Je však tento plán skutečně proveditelný, nebo jde jen o další symbolické politické opatření zeleno-rudé koalice?
Berlínská Strana zelených nedávno představila návrh na vyrovnání dopravních zácp v hlavním městě. Záměrem je přesunout zásobování a obchodní dopravu do nočních hodin. Podle Antje Kapekové, mluvčí Zelených pro dopravu, by tento návrh měl přispět k tomu, aby zásobovací vozidla, svoz odpadu, pečovatelské služby a lékaři méně uvízli v přetížených a zaparkovaných ulicích během dne. Nákladní automobily s nízkou hlučností a nízkými emisemi by mohly do měst stále častěji vjíždět v noci a na speciálních trasách.
Dne 22. března 2024 schválila německá Spolková rada povolení čistých naftových paliv šetrných ke klimatu. Světlem naděje této nové éry je HVO100, zkratka pro hydrogenovaný rostlinný olej. Toto palivo, které se vyrábí přeměnou rostlinných olejů nebo recyklovatelných odpadních materiálů, má být na německých čerpacích stanicích k dispozici od 13. dubna 2024.
Pohled na obrovské a silné nákladní automobily na evropských dálnicích se může brzy stát realitou. Evropský parlament nedávno schválil opatření, které by mohlo umožnit vjezd takzvaných "megakamiónů" na silnice zemí EU. Co to však znamená pro klima? Mohou tito obři skutečně snížit emise z nákladní dopravy?
