Když lesy a pole zachvátí sucho, dochází v létě často k lesním požárům. Často jsou uhašeny a okolní obyvatelé mohou plamenům uniknout. Nebezpečí však nehrozí jen bezprostředně, lesní požáry totiž představují zdravotní rizika.
Rok 2022 je rokem lesních požárů. Tak hovoří statistiky o lesních požárech, které byly letos zatím zaznamenány. Podle odhadů informačního systému EU o lesních požárech EFFIS bylo zaznamenáno 19 požárů a 3143 hektarů spálené plochy. Jedním z nejvíce postižených regionů je Braniborsko. Od včerejška musely zasahovat záchranné služby, protože výbuch na policejní střelnici zapálil okolní les Grunewald v Berlíně. Přestože situace ještě není zcela pod kontrolou, bezprostřední nebezpečí místním obyvatelům již nehrozí. Požár lesa o rozloze 50 hektarů má však i další aspekty, které vzbuzují obavy. Koneckonců nejen doprava, ale i požáry mohou zvýšit znečištění pevnými částicemi na nebezpečnou úroveň.
"Lesní požár představuje masivní expozici pevným částicím," vysvětluje plicní specialista Frank Powitz. Přestože se pevné částice uvolňují při každém požáru, v případě lesních požárů "dochází k extrémně vysokým koncentracím vzhledem ke značné velikosti hořící plochy". Právě jemné prachové částice uvolňované spolu s takzvanými polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) - které vznikají při nedokonalém spalování organického materiálu, jako je dřevo - představují neviditelné nebezpečí pro lidské zdraví. Dlouhodobé vystavení částicím může mít krátkodobé i dlouhodobé zdravotní následky. Zatěžuje plíce nemocných i zdravých lidí a může vést k rizikovým onemocněním dýchacích cest, jako je astma nebo dokonce chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).
A se zdravotními následky lesního požáru by neměli počítat jen lidé v bezprostřední blízkosti. Jak vysvětlila Ute Dauertová, vedoucí oddělení kvality ovzduší Spolkové agentury pro životní prostředí, svou roli hraje také vítr. "Vždy záleží na tom, kam a jak rychle vítr odnáší kouřový mrak." A také na tom, že to může vést i k odchylkám ve významnosti naměřených škodlivin.
Přesto se zdá, že úroveň znečištění jemným prachem v oblastech kolem Grunewaldu je stabilní. Spolkový úřad pro životní prostředí nyní vydal souhlasné stanovisko. S výsledky měření na úrovni 16 mikrogramů na metr krychlový, ve srovnání s aktuální limitní hodnotou 50 µg/m3 , byla kvalita ovzduší opět klasifikována jako "velmi dobrá". Dokonce čistší než v centru Berlína, kde byly i přes existující ekologickou zónu naměřeny průměrné koncentrace prachových částic 30 mikrogramů.
Skutečnost, že Spolkový úřad pro životní prostředí zrušil v Berlíně výjimečný stav, však neznamená, že by se problém s prachovými částicemi měl podceňovat. Znepokojivě vysoké hodnoty jsou často měřeny uvnitř i vně velkých měst. Na to navazuje zřizování dalších a dalších nízkoemisních zón, jejichž cílem je mimo jiné snížit hromadění pevných částic způsobené silniční dopravou. Nejde přitom o žádný vtip. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí by si zejména lidé s již existujícími onemocněními měli dávat pozor a být informováni o úrovni znečištění pevnými částicemi v místě svého bydliště.