Myšlenka mýtného pro automobily v Německu je opět na stole - navzdory neúspěchu dřívějších plánů a následným vysokým nárokům na odškodnění. Ekonomičtí experti naléhají na německou vládu, aby zavedla mýtné na základě tras a modernizovala tak churavějící dopravní infrastrukturu. Nakolik je však tento plán reálný po debaklu, který provázel dřívější plány bývalého ministra dopravy Andrease Scheuera na mýtné?
ADAC a další kritici jsou k plánovanému mýtnému pro automobily skeptičtí. Gerhard Hillebrand, dopravní prezident autoklubu, zdůrazňuje, že motoristé jsou již nyní zatíženi vysokými cenami energií a rostoucími cenami CO2. Další zátěž v podobě mýtného je v této situaci nevhodná a nelze ji komunikovat. Kritizoval také zrušení vyčlenění infrastrukturní části mýtného pro těžká nákladní vozidla na spolkové silnice, což by ztížilo diskusi o mýtném pro osobní automobily.
Pochybnosti o plánovaném mýtném vyjadřuje i automobilový expert Ferdinand Dudenhöffer. Zdůrazňuje, že mýtné na základě ujetých kilometrů by mělo zohledňovat nejen délku trasy, ale také hustotu provozu. Důležité je, aby řidiči jedoucí v době dopravní špičky platili více než v době mimo špičku.
Předchozí plány na zavedení mýtného pro osobní automobily označil Evropský soudní dvůr v roce 2019 za nezákonné, načež německá vláda čelila vysokým nárokům na náhradu škody. Andreas Scheuer a CSU za zavedení mýtného tvrdě lobbovali, plán však spektakulárně selhal.
Jak reálné je nové prosazení mýtného pro automobily na základě ujeté vzdálenosti vzhledem k dosavadním problémům a odporu motoristů a odborníků? Bude mít německá vláda odvahu se ke kontroverzní otázce vrátit a najít řešení, které bude spravedlivé a zároveň proveditelné?