V boji proti velmi jemnému prachu chce amsterdamské letiště použít mlhu, která částice zachytí a donutí je klesnout k zemi. Malé částice vznikající při pohybu letadel po zemi jsou obzvláště škodlivé pro zdraví, protože mohou proniknout daleko do plic. Pomohla by však i přísnější regulace pohonných hmot.
Velkým problémem je polétavý prach na letištích. 90 % naměřeného polétavého prachu pochází z pojíždění letadel a jejich vzletů a přistání. Vzhledem k tomu, že při obrovském tření a teplotách vznikají extrémně malé částice - odtud název ultrajemný prach - jsou tyto částice obzvláště nebezpečné. Mohou proniknout hluboko do plic a odtud přejít do krve. Kromě poškození plic mohou způsobit také kardiovaskulární onemocnění a poškodit různé orgány.
Na amsterdamském letišti Schiphol se nyní ve spolupráci s univerzitou ve Wageningenu a Nizozemským střediskem pro letectví a kosmonautiku provádějí testy, které mají zjistit, zda proti těmto částicím může pomoci mlha. Teoreticky by se měly částice mlhy navázat na pevné částice a způsobit jejich klesání k zemi. Protože mlha je těžší než vzduch, malé částice by se z ovzduší vyloučily. Tímto způsobem by mohli být lidé pracující na letištní ploše, ale i obyvatelé žijící v blízkosti letiště, chráněni před ultrajemným prachem.
Na staveništích, kde se do vzduchu víří velké množství prachu, tento přístup již funguje. Vzhledem k malé velikosti částic na letištích chce Amsterdam používat ionizovanou mlhu, tj. mlhu s elektrickým nábojem. Podobně jako balón, který se může třením nabít a pak přitahuje vlasy, má mlha přitahovat i ultrajemný prach.
Kromě těchto inovativních řešení by však mohla pomoci i přísnější regulace letadel. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí by například snížení množství síry obsažené v parafínu vedlo k výraznému snížení množství pevných částic. Zlepšit kvalitu ovzduší by mohlo také vlečení letadel na zemi pomocí elektricky poháněných strojů. Místo zachycování pevných částic z ovzduší by se tedy mohlo zajistit, aby vůbec nevznikaly.
Politici se však stále většinou zdráhají regulovat mezinárodní dopravu, protože letiště jsou závislá na mezinárodním obchodu. Takže místo toho, aby se zavedly emisní normy i pro letadla nebo aby se na letištích zřídily jakési ekologické zóny, má nápravu přinést nová technologie ionizované mlhy.
Koneckonců, pokud bude projekt úspěšný, mohli by být zaměstnanci letišť brzy lépe chráněni. A tento koncept by mohl potenciálně pomoci snížit emise z dopravy v městských oblastech a na rušných křižovatkách a ochránit tak více lidí.