Zvuk je všudypřítomný. Příliš mnoho zvuku je hluk, který může mít škodlivý vliv na naše zdraví. V některých evropských zemích se nyní zavádějí ochranné hlukové zóny, které mají ještě účinněji bojovat proti hluku způsobenému dopravou.
Zvuk působí na celý organismus. Vysoká hladina hluku se může vyskytovat kdekoli, ale přirozeně je nejvyšší tam, kde je velký provoz. Hluk aktivuje nervový a hormonální systém. Tím se mění krevní tlak a srdeční frekvence. Uvolňují se stresové hormony a ovlivňují metabolismus organismu. K tomu dochází i během spánku. Stručně řečeno: přílišný hluk vyvolává stres. Dlouhodobými důsledky chronického vystavení hluku mohou být kardiovaskulární onemocnění včetně infarktu. Hluk však ovlivňuje i svět zvířat. Hluk může zvířatům výrazně ztížit vzájemnou komunikaci a hledání partnerů a potravy.
Vedle špatné kvality ovzduší je hluk dlouhodobě jednou z hlavních příčin nemocí ve Francii. Kvůli němu klesá produktivita lidí a rostou náklady. Podle odhadů to francouzský stát stojí až 150 miliard eur ročně. Dvě třetiny z toho připadají na dopravu, z toho 55 % na silniční dopravu, 8 % na železniční dopravu a 4 % na leteckou dopravu.
Ve Francii proto již byly na zvláště znečištěných místech v Paříži a dalších sedmi městech instalovány měřiče hluku. Bude však ještě nějakou dobu trvat, než budou znečišťovatelé hlukem skutečně stíháni. Zpočátku budou hlukoměry pouze zaznamenávat a lokalizovat okolní hluk každých několik sekund. Později bude přidána kamera, která bude zjišťovat registrační značky. Teprve potom nebude nic bránit udělování pokut. V Nice byl zvolen jiný přístup. Tam se červené výstražné značky rozsvítí, když hladina hluku překročí 90 decibelů. Řidiči aut a motocyklů jsou pak vyzváni, aby zpomalili.
Od roku 2020 musí hluční motocyklisté cestující v Außerfernu v rakouské spolkové zemi Tyrolsko dávat pozor na hladinu hluku svého vozidla. Důvodem jsou stížnosti místních obyvatel, že určité úseky silnic jsou obzvláště oblíbené pro překračování povolené rychlosti. Pokud je zde motorka hlasitější než 95 decibelů, je třeba zaplatit pokutu ve výši 220 eur. První ochranná hluková zóna je naprosto úspěšná a jde příkladem pro celou Evropu. Stovky motorek již byly vyzvány k zaplacení pokuty.
Hluku mají dost i další evropská města. V Amsterdamu, stejně jako v Rakousku, je měření zaměřeno především na příliš hlasité motorky, které opakovaně vedou ke stížnostem. Příliš hlučná auta však mají být také identifikována a vyřazena z provozu. O pokutách za nadměrně hlasité motory se diskutuje také v Německu. Je pravděpodobně jen otázkou času, kdy budou v celé Evropě zavedeny zákazy jízdy a ochranné hlukové zóny pro nadměrně hlučná vozidla.