Znečištění ovzduší je stále problémem v mnoha městech po celém světě i v Evropě - s nežádoucími důsledky pro zdraví obyvatel i životní prostředí. Také v Berlíně se úroveň znečištění ovzduší zvyšuje a dosahuje nejvyšších hodnot.
Špatné zprávy ze sítě monitorování kvality ovzduší v hlavním městě. Index kvality ovzduší (LQI) - tj. hodnota, která rozděluje koncentrace znečišťujících látek do různých rizikových úrovní - je v Berlíně v současné době výrazně nad požadovanou hranicí. Index LQI se v posledních týdnech pohybuje v průměru mezi 80 a 100. S ještě vyššími špičkovými hodnotami včera, které ukazují znepokojivý trend. V ulici Mathildenstraße v Berlíně-Oberschöneweide bylo dosaženo hodnoty LQI 141. To sice není pod nejvyšší úrovní, kde je LQI 500, ale stále je daleko od hodnot, které je třeba dodržovat - a které jsou považovány za bezpečné pro zdraví a životní prostředí.
Je to proto, že zejména pro citlivé a ohrožené skupiny osob má koncentrace pevných částic v ovzduší a znečištění obecně obzvláště škodlivý vliv na plíce a dýchací cesty. Toto vzájemné působení potvrzují chmurné statistiky. Nedávná studie ukázala, že v roce 2020 zemře předčasně nejméně 238 000 lidí na příznaky, které lze přičíst zdravotním účinkům znečištění ovzduší a životního prostředí. Kritická situace, která se podle odborníků v blízké budoucnosti nezlepší, neboť současná energetická krize vedla k návratu ke krbům na dřevo a dalším alternativním způsobům vytápění. Což zase odpovídá nárůstu tvorby znečišťujících látek.
Pokud jde o znečištění ovzduší, Berlín a Německo však samozřejmě nejsou ojedinělými případy. Se špatnou kvalitou ovzduší se potýkají i města a občané ve zbytku Evropské unie a na dalších kontinentech. Je pravda, že se kvalita ovzduší v EU zlepšila. Nejedná se však o dostatečné snížení, aby bylo možné důsledně dosáhnout ambiciózních cílů akčního plánu pro nulové znečištění. Pro ochranu lidí a životního prostředí před špatnou kvalitou ovzduší je třeba ještě mnoho udělat.
Evropská komise chce mimo jiné do roku 2030 snížit mezní hodnoty znečišťujících látek na základě doporučení Světové zdravotnické organizace. Strategie snižování emisí z akčního plánu "Fit-for-55" a akční plán nulového znečištění schválený v roce 2021 jako součást Zelené dohody by měly pomoci udržet se na správné cestě. Podle tohoto plánu se má podíl ekosystémů zasažených znečištěním snížit o 25 % oproti roku 2005. Úroveň prachových částic má být do roku 2030 snížena o více než 55 % ve srovnání s rokem 2005.
Další opatření, která mohou mít znatelnější dopad, jsou však mimořádně nutná. Pokud chce EU naplnit své ambiciózní úsilí, je například emisní norma Euro7 plánovaná na letošní rok pouze špičkou ledovce toho, co je skutečně potřeba. Proti škodlivým emisím by se mělo intenzivněji zasahovat na národní i mezinárodní úrovni. Jak však ukazují výsledky poslední světové konference o klimatu, Německo a mnohé další země jsou ještě daleko od dohody o opatřeních, která by se odchylovala od nejmenšího společného jmenovatele.