V lednu 2021 uvede Airbus do provozu svůj první vodíkový palivový článek s nulovými emisemi. Jedná se o důležitý krok na cestě k vývoji letadla na vodíkový pohon. Otevřením vývojového centra pro vodíkové technologie v Dolním Sasku posiluje společnost Airbus svou přítomnost v Německu a podtrhuje své ambice v oblasti klimaticky neutrálního letectví.
Letecká doprava je v současné době nejškodlivějším druhem dopravy. S novým palivovým článkem by Airbus mohl rozhodujícím způsobem přispět k dekarbonizaci letectví. Jak reálný je však tento cíl a jakou cenu za něj musíme zaplatit?
Srovnání s nízkoemisními zónami ve městech může osvětlit některé zajímavé aspekty. Nízkoemisní zóny byly zavedeny za účelem zlepšení kvality ovzduší ve městech a ochrany zdraví obyvatel. Ukázalo se, že jsou účinným nástrojem ke snižování emisí znečišťujících látek.
Ekologické zóny však byly také kritizovány. Často jsou vnímány jako diskriminační, protože vylučují lidi se staršími, více znečišťujícími automobily. Mohou také přesunout dopravu do jiných oblastí, což zvyšuje emise jinde.
Podobné problémy by mohly nastat při přechodu na letadla na vodíkový pohon. Tato technologie je drahá a její používání by mohlo zvýšit náklady na leteckou dopravu. To by mohlo vést k tomu, že se létání opět stane luxusním zbožím, které si mohou dovolit pouze privilegovaní.
Kromě toho stále není jasné, jak bude vybudována a financována potřebná infrastruktura pro dodávky vodíku. Výroba ekologického vodíku je energeticky náročná a mohla by vést ke změně emisí, podobně jako v případě ekologických zón.
Jak se s těmito výzvami vypořádává společnost Airbus? Je zřejmé, že vývoj klimaticky neutrálních leteckých technologií je důležitým krokem k udržitelnější budoucnosti. Je však také jasné, že k řešení klimatické krize potřebujeme nejen technologické inovace, ale také politická opatření a společenské změny.